Jakub Matoušek z Liberecka se před pěti lety ocitnul na rozcestí a přemýšlel, jakou cestou se vydat. Osud ho zavál do Jedličkova ústavu v Liberci, kde nejdříve pracoval s místními klienty a později působil i jako osobní asistent. Na místě zjistil, že se málo pozornosti věnuje kulturním aktivitám pro handicapované, a rozhodl se to změnit. „Aniž bych měl jakékoliv zkušenosti s organizováním kulturních akcí, oslovil jsem skupinu Jelen, která vystupovala v okolí, zda by si její členové nenašli čas a před koncertem nedorazili i k nám do ústavu. Akce se podařila a užili si ji vystupující i diváci,“ zavzpomínal na začátky Matoušek.

Coolturně bez bariér
1. 12. Na kus řeči s Ondřejem Vetchým – Club Warehouse Liberec
10. 12. Coolturně s Martinem Zounarem – Lidové sady Liberec
12. 12. Petr Štěpánek – Obecní úřad Bílý Kostel nad Nisou
19. 12. Tři židle s Karlem Zimou aneb Pelíšky, KC Vratislavice 101010

Další zlom nastal po zážitku na jedné talkshow. Na jejím závěru vyzval moderátor show diváky, zda mají nějaké dotazy. Přihlásil se muž v první řadě, který byl na vozíčku a ještě špatně mluvil.

„Moderátor se mu omluvil, že kdyby čekali, než zformuluje svou otázku, nedostane se na ostatní. Vzal mu tak příležitost položit svůj dotaz a v tu chvíli mě napadlo, že vlastně chybí besedy přímo určené pro lidi s handicapem,“ podotkl Matoušek. Následovala tak setkání v Jedličkově ústavu se známými umělci jako Ondřej Vetchý, Jan Rosák, Iva Pazderková či Ondřej Hejma a mnoho dalších.

Jsme si všichni rovni?

Po ukončení působení v Jedličkově ústavu si uvědomil, že plánovaný záměr nastoupit do výroby by pro něj znamenal krok zpět. Po velkém přemýšlení a s ušetřenými penězi se rozhodl na začátku letošního léta založit projekt Coolturně bez bariér, který se zaměřuje na organizování veřejných kulturních akcí s přidanou hodnotou. „Zjistil jsem, že se mi stýská po možnosti propojovat svět zdravých a handicapovaných lidí v jeden za pomoci společně trávených chvil u kulturních, sportovních a volnočasových aktivit. Sice si máme být všichni rovni, ale skutečně se k sobě takto chováme?“ zamyslel se velký milovník kultury, který se rozhodl spojit příjemné s užitečným. „Splnil jsem si tak i svůj vnitřní sen,“ zdůraznil s tím, že mu v tom napomohl i jeho vlastní handicap v podobě vady řeči.

Kynologové hasičského sboru pátrali po pohřešovaných osobách.
Kynologové hasičského sboru pátrali po pohřešovaných osobách, naštěstí cvičně

Premiéru si odbyl akcí Tři židle s Karlem Zimou, která má charitativní podtón. První díl se uskutečnil letos v září a role hostů se chopili moderátor Honza Dědek a režisér Vojtěch Nouzák. Na konci pořadu oba hosté židle podepisují, a až přibude hodně podpisů, židle se vydraží a výtěžek poputuje neziskové organizaci. „Velký dík patří herci Karlu Zimovi, který pořad skvělou, zábavnou a lidskou formou moderuje. Dává do moderování a společných příprav pořadu srdce, a to máme podobné,“ podotkl Matoušek s tím, že další díl proběhne 19. prosince a diváci se mohou těšit na herečky z filmu Pelíšky Sylvii Maryško a Kristýnu Badinkovou Novákovou.

Aktuálně tvůrce projektu spolupracuje s kulturními institucemi, jako jsou Kulturní centrum Lidové sady Liberec či Kulturní centrum Vratislavice 101010. V samotném výběru pořadu musí vidět potenciál. Před samotnou akcí, která je určena pro veřejnost, probíhají besedy v organizacích, které se věnují péči o nemocné, seniory či handicapované. Zážitek tak už zprostředkoval klientům penzionu pro seniory Atrium v Liberci, obyvatelům Domova Harcov či pacientům zdravotnického zařízení Chronicare v Nymburku. „Název projektu má vypovídat o tom, že akce jsou pro všechny, ať už mají jakýkoliv handicap. A co je více cool než pomáhat,“ osvětlil muž z Liberecka.

Propojení dopravní stavby a výtvarna.
Liberečtí architekti promění zastávku pražského metra. Bude v ní galerie

Časem by rád z projektu vytvořil komunitu lidí, kteří budou touto aktivitou žít podobně jako on sám. „Aktuálně jsem schopný za měsíc průměrně uspořádat tři, maximálně čtyři události. Rád bych, aby jich v budoucnu bylo více, a to i mimo náš region. Sám vidím, že to má smysl, a to je pro mě nejdůležitější,“ uzavřel Jakub Matoušek.