Tomáš Miklica
Narodil se 29. listopadu 1991 v Liberci.
Vystudoval žurnalistiku na UK v Praze.
Pracuje jako publicista, redaktor a copywriter.
Zajímá se o kulturu a technologie, rád si zaplave nebo vyrazí do přírody.

Píše se březen 2013 a Tomáš Miklica z Liberce zakládá pod vlivem rozhovoru se spolubydlícím a spolužákem ze žurnalistiky Danem Poláčkem facebookovou stránku Google poezie. Fanouškovská základna rostla a o dva roky později vyšla e-kniha Básně z vyhledávače.

Letos spatřila světlo světa kniha Google poezie: Psáno našeptávačem. „Google je pod dohledem více než patnácti tisíc nadšenců sledujících facebookovou stránku a novou poezii tím pádem zapřít nezvládá,“ připomněl Miklica se smíchem.

Pobavení i sonda

Projekt vznikl coby kratochvíle tvůrců a ostatních, lidé v něm hledají primárně pobavení. „Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že Google poezie vychází z toho, co na internetu a v češtině hledají skuteční lidé, a je tedy nutně i sondou do společnosti. Jak hlubokou, to už je samozřejmě relativní. Ale něco o nás někdy říká,“ upřesnil tvůrce projektu.

Zpočátku nad knižním vydáním váhal. Se samotným nápadem přišel Martin Toman z nakladatelství Backstage Books. Poté, co se jim podařilo do projektu zapojit zakladatele Google Poetics Sampsa Nuotia žijícího v Brně a jazykovědce Karla Pioreckého z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, věděl, že to má smysl. Pro získání peněz zvolili crowdfundingovou kampaň a uspěli.

„Google poezie ty peníze vlastně vybrala proto a současně navzdory tomu, že jde o zcela unikátní záležitost. Pro někoho byla díky své jedinečnosti lákavá, někdo naprosto nechápal, o co se snažíme, a nic nám neposlal. Ale ten výsledek mě nepřekvapil. Kdybych nebyl přesvědčený, že se to povede, vůbec bych se do toho nepouštěl,“ podotkl Miklica.

To nejlepší

Hlavní autor přirovnává knižní formu projektu k výběru toho nejlepšího za dobu sedmileté existence. Sto padesát nejlajkovanějších, nevtipnějších a nejpoetičtějších básniček z googlovského našeptávače čeká na své čtenáře. O grafickou stránku se postaral Martin Stehlík.

„Kniha obsahuje dva bonusy, a to rozhovor se Sampsou Nuotiem o Google Poetics a předmluvu Karla Pioreckého. Věřím, že díky tomu je Psáno našeptávačem vhodné jak pro toho, kdo Google poezii zná, tak pro někoho, kdo o ní slyší poprvé. Takového čtenáře pak čeká, myslím, dost překvapivá odpověď na otázku: uměl by počítač složit báseň?“ poznamenal Miklica.

Aktuálně žádné další konkrétní plány s projektem nemá. „Po knize zpravidla následuje film, ale to si v tomhle případě nedokážu představit. Třeba by z Google poezie bylo dobré absurdní divadlo, nevím. Nebráním se ničemu, ale teď jsme čerstvě vydali knížku, takže se soustředím na to, aby jí na světě bylo fajn a aby si našla své čtenáře,“ dodal

Miklica se realizuje jak na poli poezie, tak i prózy. Píše převážně do šuplíku, něco už publikoval v časopisech. Zatím toho není tolik, aby to vydalo na sbírku povídek či básní. „Nosím každopádně v hlavě pár nápadů, které bych chtěl rozpracovat a dotáhnout třeba i do délky románu. I když mám za sebou jednu sci-fi povídku, přijde mi porevoluční Česko jako dostatečně zajímavé a inspirativní prostředí, takže to nejspíš nebude žádná žánrovka. Stát se ovšem může cokoli,“ uzavřel vyprávění.

Verše neverše
Google poezie je založena na tom, že za sebou skládá verše z našeptávače vyhledávače Google: stačí napsat počáteční slovo slovního spojení, které hledáte, našeptávač vám poté nabídne několik možností. Seřazeny jsou podle frekvence vyhledávání ostatními uživateli Googlu. 

Zrádný kojenec
křičí hlasem zrady
křičí při kojení
křičí u kojení
křičí na mě 

Doma
u nás se to stát nemůže
u nás se svítí
u nás si odpočinete
u nás se dojídá 

Exil
kam emigrovat
kam emigrovat s rodinou
kam emigrovat z čr
kam exekutor nemůže 

Starosti s muslimem
proč mám nafouklé břicho
proč mám na gauči mrtvého pakistánce
proč na mě kouká
proč na mě nemá čas 

Pach nevěry
můj muž mi nevoní
můj muž má milenku
můj muž má dvě milenky
a muž mi říká ty můj smíšku