Rok, dva nebo tři mravenčí práce musí obětovat každý modelář, když si chce podle nákresů na internetu a dostupné literatury postavit originální model některé z historických plachetnic. Necelá čtyřicítka modelů, jejichž plachetnice řídili závodníci dálkovým ovládáním, okusila vodu v nádrži Kristýna u Hrádku nad Nisou.

Na třídenní evropské klání historických modelů přijeli i závodníci z Ruska, Polska, Německa a Slovenska. Závod hostila Kristýna vůbec poprvé v historii.

Snažím se ze všech sil stačit mužům

„K závodění mne dovedl můj přítel. Doprovázela jsem ho na soutěže. A on jednou řekl, že mi postaví loď, ať to taky zkusím, a na závodech jenom nestojím a nekoukám,“ prozradila Marcela Uherková z Havířova, která závodí už 10 let. Před 4 lety dokonce dosáhla titulu Mistryně republiky.

Je jednou z mála žen, které historickým plachetnicím propadly. Většinou se tomuto sportu věnují muži. „Pro mne je závod šíleně vzrušující. Člověk musí odhadnout směr a sílu větru, a podle toho řídit stěžně. Jinak mu to na vodě nejede. A taky se snažím ze všech sil, abych stačila mužům,“ dodala závodnice.

Porotci hodnotí věrohodnost lodi

Soutěž, kterou připravil jablonecký klub Admiral, se na Kristýně konala od pátku do neděle 2. května. Odborní porotci hodnotili lodě podle dvou kritérií. Nejprve zkoumali věrohodnost lodi, její atraktivnost, stavební zpracování trupu, a tím pádem také to, jak je loď podobná svému reálnému vzoru.

„Potom musejí plachetnice absolvovat závod na vodě, skupinovou fregatu. Jezdí se na čas,“ vysvětlil za spolupořadatele Ladislav Hanuška z Teplic. Letos absolvovali závodníci už šestý ročník této mezinárodní soutěže. Prvních pět ročníků proběhlo v Duchcově, a tento rok se závod přesunul k Hrádku.

„Je to nejvyšší soutěž svého druhu v republice. Pro modeláře představuje takové vyvrcholení jejich práce. Na závodě se mohou se svým dílem pochlubit, předvést jej a ještě se pokusí vyhrát,“ doplnil Ladislav Hanuška.

Model lodi přijde i na patnáct tisíc

Jak poznamenala Marcela Uherková, model historické plachetnice, pokud ji člověk staví sám, přijde i na 15 tisíc korun. A to nepočítá práci, kterou do lodi vložil. „Koníček je to krásný, ale drahý. Samozřejmě, že někdo si koupí plastový model ve formě stavebnice, a stačí mu to. Plastová loď stojí asi sto Euro a stavebnici složí člověk za jeden večer. Jenže z ní pak nemůže mít takovou radost jako z dřevěné plachetnice, kterou si celou lepí a vyrábí sám,“ shrnula závodnice.

Mezi nejkrásnější modely patřila například loď Thalassa Vratislava Emlera z Karlových Varů. Ta skutečná byla spuštěna na vodu na počátku 20. století. Loď je zajímavá i tím, že má zadní stěžeň vyšší než přední.

Dalším skvostem byla také loď Endeavour, jejíž vzor se plavil od roku 1934. „Má krásný tvar trupu a oplachtění. Tím mne dostala,“ svěřil se autor modelu, Milan Kroupa z Jablonce nad Nisou. Stavěl ji asi rok.