Člověk by dopadl stejně jako Isabella

Stejně jako Isabella by dopadl i člověk, kdyby jej lvi potkali ve svém výběhu. „Ve volné přírodě je velice málo pravděpodobné, že by se zvířata setkala. Tygři žijí v Asii a lvi v Africe. Ovšem, i kdyby ke kontaktu došlo, ve volné přírodě má slabší jedinec kam utéci. V zoo ale žádnou možnost úniku nemá,“ zdůraznila zooložka Veronika Charvátová z organizace Svoboda zvířat.

„Navíc tím, že se v zoologické zahradě výběhy střídají, považovaly všechny tři šelmy, lvi i tygřice, výběh za vlastní teritorium. A pouze své teritorium bránily,“ doplnila.

Podobně vysvětluje čtvrteční tragédii liberecké zoo také bývalý ředitel Podkrušnohorského zooparku v Chomutově, veterinární lékař Přemysl Rabas. „To, že se šelmy chovají jako šelmy, je bohužel fakt. Šelmami zůstávají, i když žijí v zajetí zoologické zahrady. Lvi jsou schopni zabít i lva z jiné smečky nebo může dojít k tomu, že lvice usmrtí sobě podřízenou samici ve vlastní smečce, když má hlad,“ poznamenal Přemysl Rabas.

Na vpuštění do venkovního výběhu čekají zvířata v takzvané křižovatce, v místě, odkud vedou těžká výsuvná dvířka do více výběhů. Tam, kde se otevřou, šelma vběhne.

V liberecké zoo došlo k tomu, že párek lvů nečekal, až se otevřou těžká dvířka do příslušného pavilonu a sám si jedny z nich nazdvihl. Jenže v pavilonu už v té době byla jiná šelma, bílá tygřice Isabella. Ta odnesla střet životem. “Lev se na tygřici vrhl a stiskem čelisti jí přerušil dýchací cesty. Byla zardoušená, nikoliv rozsápaná nebo roztrhaná, jak uváděla některá média,“ upřesnil mluvčí zoo Ivan Langr.

Oba lvi zdědili nešťastný výběh

Jak doplnil, všechno se událo během několika vteřin. Ošetřovatel, který byl právě nablízku, uslyšel z pavilonu řev šelem. Nesnažil se do výběhu sám dostat, to by riskoval vlastní život. Proto vyběhl na střechu, kde se snažil jednak útočící lvy zaujmout něčím jiným, strhnout na sebe pozornost, a současně jim otevřel dvířka do vedlejšího prázdného pavilonu.

„Lvice Elsa se nechala od tygřice odlákat a skutečně otevřenými dvířky odešla. Sultán ale zůstal a svůj čin dokonal,“ řekl Ivan Langr.

Za ztrátu tygřice Isabelly nebude nikdo ze zoologické zahrady potrestaný, neboť šlo o nešťastnou náhodu, za kterou podle vedení zahrady nikdo nenese žádnou odpovědnost. „Jsou to šelmy, i v zoo zůstávají divokými zvířaty. Zachovali se přirozeně,“ poznamenal.

Aby se podobná událost nemohla opakovat, panuje v pavilonech nový režim. Doposud zvířata ve venkovním výběhu rotovala, nyní budou mít lvi jen jediný výběh. K němu vedou pouze jediná padací dvířka, takže bude podle Ivana Langra vyloučené, že by se lvi v budoucnu mohli pokusit otevřít dveře jinam. Zbylí bílí tygři, jeden samec a dvě samice, budou i nadále výběhy střídat.

Chov bílých tygrů v zoo nekončí

„V chovu bílých tygrů bude naše zoo dál pokračovat. Ostatně jsme si za tímto účelem dovezli před časem mladou samičku z Bratislavy. Isabella už byla v tygřím důchodu, mladé by mít nemohla,“ podotkl Ivan Langr.

Liberecká zoo je jediná v republice, která chová bílé tygry. Není to ovšem proto, že by chtělo vedení zoo zachránit nějaký ohrožený živočišný druh. Chová je jako raritu, jako atrakci pro návštěvníky. Bílá barva tygra je daná nedostatkem barviva, a pro samotnou šelmu znamená v přírodě veliký handicap, neboť je s takto zbarvenou srstí vidět z velké dálky. Ve volné přírodě se bílí tygři nevyskytují, dlouho by nepřežili. Zabila by je silnější šelma.