Skvělý a neobyčejný závěr letošního školního roku čekal na skupinku studentů libereckého gymnázia v Jeronýmově ulici. Svými nepřekonatelnými výkony v soutěži českých středních škol ve volejbale si totiž mladí sportovci vybojovali účast na mezinárodním finále, které se konalo pro Čechy v exotické a kulturně naprosto odlišné části světa.

Reprezentovat Českou republiku se vydali až do vzdálené Číny, do provincie Vnitřní Mongolsko. Turnaj se konal od 27. června do 5. července. Zážitky ze začátku prázdnin tak zřejmě u většiny z nich hned tak nějaká rodinná dovolená nepředčí. Dokládají to i slova jednoho ze zúčastněných studentů Tomáše Slatinky.

Obrovský zážitek

„Turnaj v Číně byl pro mě jeden z mých největších zážitků v životě. Výborně organizovaný turnaj, krásný hotel a příjemní lidé. Super bylo, že jsem poznal spoustu nových lidí z jiných koutů světa. Jenom škoda, že jsme nevyhráli ani jeden zápas nebo set,“ smutní Tomáš Slatinka.

Nevýrazné sportovní výkony však nebyly až tak vinou mladých českých sportovců. Drtivá většina zúčastněných států má totiž pravidla pro sestavování družstev nastavená zcela jinak, než Česká republika.
V ČR se totiž podobných soutěží nesmí zúčastňovat týmy ze sportovních škol. Kdežto v zahraničí ano a na jejich výkonech to bylo znát. Vypadaly totiž jako reprezentační týmy.

O své dojmy se podělila i ředitelka školy Zdeňka Kutínová. „Výpravy se zúčastnilo celkem deset studentů prvních a druhých ročníků. Doprovázel je jeden student coby pomocník trenéra, dále pak trenér samotný, kterým byl profesor tělocviku Leoš Bím, angličtinářka Jaroslava Havlíčková pro případ potřeby tlumočnice a já,“ začíná vyprávění ředitelka školy.

Podle ní první překvapení přišlo už na cestě do hotelu, kdy příjezdovou cestu obklopovaly vlajky a transparenty informující o mezinárodním volejbalovém turnaji. „Hotel Shangri–La byl nejlepším místním hotelem ve městě Baotou, kde se turnaj konal. Město překvapilo už samotnou velikostí, čítá více jak 2,5 milionů obyvatel,“ líčí Zdeňka Kutínová.

Luxus nevídaný

Hotel podle ní i dalšího zbytku výpravy skýtal neskutečný luxus, jaký nečekali. Vše nové, moderní, čisté, ochotný personál, na každém rohu hostesky, které cizince směrovaly. I bezpečnost účastníků turnaje byla zajištěna na nejvyšší možnou míru. „Když jsme projížděli městem k halám, kde se konaly zápasy (a bylo jich tam nespočet, všechny nové a moderní), připadali jsme si jako vládní kolona. Všude měl mikrobus doprovod a zastavovali kvůli nám dopravu,“ usmívá se ředitelka.

„Nedokázal jsem si představit, že by mohli Číňané nabídnout takový luxus. I jejich chování bylo velmi milé,“ potvrzuje student Pavel Buchvald. Zahajovací ceremoniál celého turnaje zhodnotila Zdeňka Kutínová jako takovou malou olympiádu. Bombastickou show střídala vystoupení v duchu čínské kultury, tanečníci v čínských a mongolských krojích, proslovy představitelů provincie, pochopitelně nechyběl ani slavnostní nástup družstev jednotlivých zemí z celého světa v čele s vlajkonoši. Celý program pak doplňovaly nezbytné světelné efekty. Zrovna tak i u zakončovacího ceremoniálu.

Výborné jídlo, dostatek pití

Samou chválu pějí účastníci jak na zázemí, které znamenalo i plnou penzi formou švédských stolů, tak i dostatečné a nevyčerpatelné zásoby pití, které měli po celou dobu strávenou v Číně k dispozici. Jídlo si studenti chválili a hodnotili ho jako výborné. Někteří však, jako Martin Nečas, zhodnotili českou kuchyni jako lepší.

A i organizace byla na výborné úrovni. Tu chválí jedním hlasem všichni účastníci. Zároveň se však shodují na jedné chybičce, a to na neustálých změnách časů odjezdů z hotelu nebo sportovišť. Mladí sportovci však nezhlédli jen sportovní haly. Organizátoři pro ně připravili i další program. Například volný den, při němž pro ně přichystali prohlídku města Boatou.

„Vzali nás například do Dětského muzea, pod čímž jsme si dost dobře nedovedli nic představit. Nakonec z toho vyplynulo takové spojení naší ZUŠky a domovů pro děti a mládež, jako je například Větrník. Takové centrum s místnostmi pro výuku, například s hudebním zaměřením, modelářským, a podobně,“ vysvětluje Zdeňka Kutínová s tím, že zavítali i do městského muzea, kde se dozvěděli něco o historii celé provincie.

Česká výprava však nezískala znalosti a povědomí jen o Číně. Součástí celého pobytu byl totiž i takzvaný večer národů, při kterém každá ze zúčastněných zemí seznámila ty ostatní se svou, rozdala suvenýry a připravila si představení, které mělo být typickým pro danou zemi.

Česká republika předvedla polku

„My jsme velmi zdařile předvedli náš národní tanec polku, který měl mezi ostatními obrovský úspěch. Naše čistě chlapecké družstvo se spojilo s dívčím týmem z Nového Jičína, které ČR zastupovalo v dívčím volejbale,“ doplňuje ředitelka. Překvapením například pro studenta Davida Ježka však byl fakt, jakým způsobem funguje doprava na čínských silnicích. „Lidé zde naprosto ignorovali silniční pravidla. Přišlo mi, že doprava zde funguje jen z takové lidské vstřícnosti,“ líčí David.

Většina se také shoduje, že je překvapilo, jak si je Číňané prohlíželi a jak se s nimi chtěli fotit. „Hodinové pohledy s otevřenou pusou mi moc příjemné nebyly,“ podotkl Lukáš Lehký. Vojta Müller pak zase uvádí, že si je místní fotili při cestách v minibusech, mávali jim nebo postávali na chodníku a nevěřili svým vlastním očím.

Turisté jsou zde výjimkou

„Ono totiž potkat v Baotou turistu a ještě z Evropy, Ameriky či Afriky je událost, na kterou určitě nezapomenou,“ vysvětluje Vojta Müller. Na zpáteční cestě mělo družstvo dostatek času, aby stihlo alespoň letmo prolétnout Peking. Navštívili například i Zakázané město nebo i Chrám nebes. Výprava, ze které si všichni přivezli nevšední a nezapomenutelné zážitky, se však neobešla bez klasických potíží, zejména pak o jejím osudu rozhodovalo shánění peněz.

Bez sponzorů by výprava neodjela

„Převážnou část hradila Asociace školních sportovních klubů, ovšem my jsme museli sehnat zbylých přibližně tři sta tisíc. Naštěstí jsme se setkali s pochopením sponzorů, kterými byli společnosti Valbek, Syner, Kamax Turnov, Eurovia, Kooperativa, Preciosa, ArtVision, Hydrostavby, Filinger, Storing, Arvin Meritor, IN–reality a dále pak manželé Votýpkovi, pan Vaníček, Krajský úřad Libereckého kraje a liberecký magistrát,“ doplnila ředitelka.