Intenzivnější přeshraniční spolupráce představuje cestu, jak opět pozdvihnout turismus v oblasti Jizerských hor. Podle průzkumů ekonomů z Technické univerzity v Liberci (TUL) pracovalo před vypuknutím pandemie v Libereckém kraji ve službách asi 100 000 lidí. „Mnoho lidí zaměstnaných ve službách odešlo během pandemie do zpracovatelského průmyslu a už nemá zájem se do nejisté sféry služeb vrátit. Toto pak společně s inflací a odloženou spotřebitelskou poptávkou vede k dramatickým změnám na straně nabídky,“ popsal situaci Otakar Ungerman z katedry marketingu a obchodu Ekonomické fakulty TUL.

Na české straně vedly sice státní restrikce v době koronaviru k nárůstu ubytovacích kapacit, za které byla vyplácena státní náhrada, ale zároveň došlo k meziročnímu poklesu ubytovaných přibližně o 30 %. To polská vláda v době sílící epidemie zvolila jiné řešení. „Rodiny dostávaly kupony v hodnotě stovek až tisíců korun, které mohly uplatnit na zaplacení dovolených v Polsku. To vedlo k nárůstu počtu rekreantů i v období pandemie v nejžádanějších lokalitách Jizerských hor a Krkonoš,“ sdělil Piotr Zawadzki z Ekonomické univerzity ve Vratislavi, jejíž fakulta Regionální ekonomiky a turismu sídlí kousek za českými hranicemi v Jelení Hoře.

Ekonomové z liberecké univerzity si k výzkumu dopadů koronakrize na přeshraniční cestovní ruch v oblasti Jizerských hor přizvali polské kolegy a vytvořili projekt Služby v turismu v česko-polském pohraničí podpořený z Visegrádského fondu. Podle nich region Jizerských hor vybízí ke spolupráci na společných přeshraničních projektech zaměřených na cestovní ruch. Jedním z důkazů je oblast sportu. Propojení se podle nich zatím daří především v oblasti sportu. „Příkladem jsou singltreky v Novém Městě, které vedou až k Świeradów-Zdróji. Nebo návaznost turistických, cykloturistických tras společně s trasami pro běžecké lyžování,“ podotkl Ungerman s tím, že podobné propojení zatím chybí v propagaci historických památek či kulturních akcí. „A chybí především spolupráce na tvorbě dlouhodobých strategických cílů a jejich následném naplňování. „Obě země si tvoří vlastní strategické plány v oblasti cestovního ruchu, které si však spíše konkurují, než aby se prolínaly a doplňovaly,“ zdůraznil.

Akademici zároveň pracují na možnostech řešení. Jedním z nich by mohl být katalog nejzajímavějších turistických míst na polské a české straně Jizerských hor. Katalog by měl být ve dvou jazycích s mapkou a kompletní prezentací služeb v dané lokalitě. Distribuci by zajišťovala informační centra s nabídkou polských míst v češtině, a naopak. Nový konkrétní potenciál regionu Jizerské hory dále přináší například nová památka UNESCO vyhlášená v Jizerských horách: „Velkou výzvou je nově první v České republice registrovaná přírodní památka UNESCO Bučiny v Jizerských horách, která by mohla přilákat nejenom české, ale především zahraniční turisty. Zatím v této oblasti není vybudováno téměř nic,“ podotkla ředitelka destinace Turistický region Jizerské hory Denisa Merenusová.

Podle předsedy Krajské hospodářské komory Libereckého kraje se situace v cestovním ruchu se dá přirovnat ke krizi, která zároveň přinesla nové trendy v této oblasti. „Pandemie způsobila obrovský zájem o cestování s karavanem, na což nejsou připraveny parkovací prostory. Velký nárůst popularity přineslo masové využívání elektro cykloturistiky. Dostalo masy lidí do míst, kam by se turisté nedostali, na druhou stranu to přináší problémy spojené s ochranou životního prostředí a nebezpečností turistů na elektrokolech pro svoje okolí,“ informoval Martin Bauer.

Nutnost nalézt v oblasti podpory turismu společnou řeč umocnila ještě další krize vyvolaná válečným konfliktem. V turistickém ruchu se negativně promítla také cena pohonných hmot nutných k cestování a v současnosti je problém i s ubytovacími kapacitami, které zaplňují uprchlíci z Ukrajiny. „Problémů je spousta, ale lidé mají touhu cestovat, poznávat a odpočívat a jde o to jim ukázat možnosti Jizerských hor na obou stranách hranic,“ dodal Otakar Ungerman.