"Nepovolené stavby se během existence přírodního parku objevovaly, nebyly však tak časté jako nyní. Dříve se řešily například umístěné maringotky na pozemcích a podobně. Současný trend různorodě nazvaných objektů začal narůstat v době covidu, kdy lidé chtěli být blíže k přírodě, a tak si zakoupili pozemky většinou blízko lesa, daleko od zástavby, a rozhodli se je využívat bez ohledu na územní plán a ostatní předpisy," popsala Lucie Olyšarová z odboru životního prostředí libereckého magistrátu, do jehož kompetence přírodní park na Ještědu spadá.

Obcházejí stavební zákon

Někteří majitelé černých staveb je využívají pro vlastní potřebu, jiní tyto stavby mají i pro výdělečnou činnost. "Rozmohl se nám tady totiž takový nešvar, a to jak nazvat stavbu, aby nebyla stavbou dle stavebního zákona, a tím obejít stavební zákon a územní plán. Tak třeba jurta. V přírodním parku máme už dvě, co víme. Obě dvě v katastrálním území Rašovka, jedna pro soukromé využití, druhá využívaná jako lesní školka," přibližuje Olyšarová.

Pád kabiny lanovky na Ještědu.
Uplynulo dvanáct měsíců od pádu lanovky na Ještěd, potrvá roky, než pojede jiná

Problémem nejsou jen samotné stavby, které jsou na území parku bez povolení, ale i to, co jejich užívání s sebou přináší. Například nově vytvořené cesty, parkovací plochy, kadibudky, vybudovanou fotovoltaiku. Stavbami se nyní zabývá liberecký stavební úřad. V blízkosti těchto staveb se přitom nachází biotop zvláště chráněného druhu vstavače mužského.

Úřady prý pracují pomalu

Další černé stavby se nachází například v katastru Hluboká u Liberce či třeba v katastru Proseče pod Ještědem. "Lidem ty stavby vadí, ale jako obec proti nepovoleným stavbám nezmůžeme nic. Problémem nejsou jen ty stavby, ale i to, že příslušný stavební úřad nekoná. Některá řízení o odstranění nepovolené stavby se vlečou roky, nejsou dodržovány lhůty," podivil se starosta Proseče pod Ještědem Tomáš Schwarz, který se snaží proti černým stavbám bojovat už několik let. Jemu i místním vadí, že černé stavby hyzdí krajinný ráz a navíc jejich uživatelé necitelně zasahují do okolní krajiny, ať už vytvářením umělých cest, přejížděním přes louky, bagrováním v místech, kde nemají a podobně.

Na Ještědu začali s přípravou umělého sněhu. Vyvolalo to vlnu kritiky.
První sníh na Ještědu vyvolal bouři kritiky, provozovatel se brání

Například na katastru Proseče několik let stojí stavba nazývaná skleník, kterou si její vlastník údajně postavil za účelem pěstování rostlin. Ovšem většinu covidové doby tam trávil čas s rodinou a přáteli a objekt běžně využíval a využívá k rekreaci. Navíc byl postaven bez příslušných povolení. Už nějaký čas se vede řízení o jeho odstranění, které má v režii stavební úřad v Českém Dubu. Deník tento úřad žádal opakovaně, několik týdnů, o vyjádření k černým stavbám, které spadají pod jeho pravomoc, avšak reakce se nedočkal.

Řeší to nadřízení, zatím marně

Konáním českodubského stavebního úřadu se zabývá i krajský úřad v Liberci. "V obvodu stavebního úřadu Český Dub jsme řešili několik sporných, potenciálně nepovolených staveb. Jedna byla opěrná zeď, kde se došlo k závěru, že splňuje podmínky stavebního zákona a nic nevyžaduje, u něčeho se vedou řízení o odstranění stavby a v jednom případě jsme v říjnu vydávali opatření proti nečinnosti a příkaz zahájit řízení o odstranění stavby „skleníku“," vyjmenoval vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu krajského úřadu Zdeněk Hluštík.

Autoři projektu Živá jména Daniel Vrbík (vlevo) a Václav Lábus před budovou rektorátu. Nebo také Kýblu, Mixeru či Pentagonu. Živá jména zachytila kolektivní mentální mapu města.
Živá jména zachytila kolektivní mentální mapu města pod Ještědem

Podle něj je tento stavební úřad problémový a svéhlavý. "V některých případech nedělá ani to, co mu řekneme, že má dělat, a zákon nepočítá s žádnými sankcemi v případě takovéhoto porušení, například nesplnění uloženého opatření proti nečinnosti. Řešil jsem to i osobně s paní tajemnicí, tak doufám, že to povede k nápravě," doplnil Hluštík.

Přírodní parky, jakým je i ten na Ještědu, se vyhlašují za účelem ochrany krajinného rázu. "Přírodní park je součástí Podještědí, kde se výrazněji uplatňovala svébytná česká kultura. To se projevilo především na stavbách. Významným a charakteristickým prvkem krajiny jsou lidové stavby a sídla, která jedinečným způsobem spoluutváří ráz dané krajiny a vytváří tak genius loci místa. Obávám se ale, že s přibývajícími podobnými „stavbami“ vezme duch místa brzy za své," dodala k problému Olyšarová.

Vyjádření Stavebního úřadu Česká Dub k černým stavbám v Přírodním parku Ještěd, které dorazilo po zveřejnění článku:
Přírodní park Ještěd a správní území SÚ Český Dub se nekryjí. Náš SÚ je místně příslušný jen na části parku. Pokud tvrdíte, že černých staveb (na Ještědském hřebeni) přibývá, tak je potřeba na jejich existenci příslušné stavební úřady upozornit konkrétně. Náš stavební úřad v současnosti nevede žádné řízení o odstranění "černé stavby".
Marcela Chotěborová vedoucí odboru stavebního a životního prostředí