Rozoraná pole, zahrádky a desítky dopravních nehod. Přemnožení divočáci trápí nejen myslivce. Extrémní nárůst černé zvěře se ani přes snahu nedaří myslivcům výrazně redukovat.

„Černá zvěř se dobře přizpůsobila životu na polích. Žije hlavně v řepce a kukuřici. V lánech je nic neohrožuje, mají potravu a nejsou rušeni," popsal Deníku Martin Horálek, externí spolupracovník Českomoravské myslivecké jednoty. Podle jeho slov je lov například v kukuřičném lánu nesmírně náročný. „Divoké prase může zaútočit třeba na psa nebo člověka," doplnil.

Myslivci se shodují na jediném řešení celé situace. V zahraničí už recept na přemnožené divočáky našli. „Zemědělci musí spolupracovat s myslivci a umožnit jim práci na jejich pozemcích podobně jako se to děje v zahraničí. Taková spolupráce zatím funguje v Česku jen velmi individuálně," doplnil Martin Horálek.

Zcela opačně vidí celou situaci zemědělci, kterým divočáci působí obrovské škody. „Myslivci s tím nic nedělají. Když je prosíme o pomoc, tak se nám jen vysmějí," řekl rozhořčeně ředitel Zemědělského obchodního družstva Jizerka Bohuslav Veselý. Podle něho právě černá působí největší škody. „Celá pole máme rozrytá. Kdyby to někdo aspoň střílel nebo trávil," doplnil Veselý.

Jen během letošního února zavinila lesní zvěř na Liberecku sedm dopravních nehod. Alarmující je, že ve stejném období minulého roku zvěř zavinila jen jednu nehodu.

Dalším rizikem, které přemnožení černé zvěře přináší, je řada nemocí.

„Vážným nebezpečím je prasečí mor, který se přenáší i na domácí prasata. Je časovanou bombou, kdy začne epidemie," poznamenal Martin Horálek a doplnil: „Černá zvěř šíří i další nemoci, které se můžou přenášet na domácí zvířata." Podle něho právě podobná onemocnění končí často smrtí domácího mazlíčka.

„Nebezpečí hrozí i na jaře, kdy může bachyně chránící mladé zaútočit bez varování na člověka i psa. Divoké prase je velmi inteligentní a žije hlavně v noci, tedy v momentě, kdy nemůžeme lovit," doplnil člen Českomoravské myslivecké jednoty.