Nejdříve vznikne parkovací dům s energocentrem a následně nový pavilon. Budou v něm operační sály, čtyři jednotky intenzivní péče, dvě patra standardních lůžkových pokojů poskytující dohromady sto dvacet lůžek, hybridní sál a celé jedno patro zaberou laboratorní provozy.

Stavební práce odstartují v úterý 11. dubna. Kolem staveniště vyroste plot a jako první půjde k zemi budova bývalé interny, jejíž historie sahá do roku 1848. „Centrum urgentní medicíny bude mít zásadní vliv na to, jak kvalitní bude liberecká nemocnice v příštích letech a jak moc bude schopna čelit výzvám, které přinese medicína v příštích desetiletích. Zároveň dojde k racionalizaci a zefektivnění provozu,“ sdělil generální ředitel Krajské nemocnice Liberec (KNL) Richard Lukáš s tím, že na výstavbu mají dodavatelé 38 měsíců. Předpokládaný termín dostavby je rok 2026, hotovo by mělo být tedy za tři roky. „Krajské nemocnici se podařilo vytvořit takový objekt, ve kterém jsou procesy nádherně provázané. To v současnosti není a podepisuje se to na větší zátěži lékařů a sestřiček a ani pro pacienty to není úplně komfortní,“ podotkl náměstek pro koordinaci výstavby nového pavilonu Petr Moos.

Samotná výstavba je rozdělena do několika etap a v určitých okamžicích budou probíhat stavební akce, které plánuje i město Liberec, současně. Termíny jsou složitě koordinované s plány nejen města, ale i teplárny. To se neobejde bez omezení, která se dotknou hlavně ulic Jablonecká, Husova a Klášterní. „Nechtěli bychom, aby se Centrum urgentní medicíny stalo hromosvodem nespokojenosti veřejnosti s ohledem na plánovaná omezení. Chtěli bychom nejen obyvatele města a kraje poprosit o trpělivost a pochopení,“ podotkl technický ředitel a místopředseda představenstva KNL Jan Rais.

Změny v parkování

Nejvíce se situace dotkne nemocniční budovy D u Jablonecké ulice, kde mimo jiné sídlí oddělení následné péče. Pavilon bude odříznut od zbytku areálu a v budoucnu vznikne vchod na druhé straně budovy. Řada návštěvníků byla zvyklá v nemocničním areálu zaparkovat a dojít sem pěšky. „To teď nebude možné. Objekt u sebe nemá parkoviště, vznikne zde pouze odstavná plocha,“ nastínil Rais.

Vnitroareálová doprava bude zjednosměrněna a pro veřejnost zůstane zachován dosavadní vjezd nad nemocniční budovou G. Služební auta a sanity budou moci provizorně využívat vjezd z Husovy ulice. „Zároveň ale zachováme třicetiminutové parkování v areálu zdarma, ale každou další půlhodinu zdražíme, abychom odradili návštěvníky od dlouhodobého parkování,“ upřesnil technický ředitel s tím, že nadále bude k dispozici pro veřejnost parkoviště v Husově ulici.

Po nějakou dobu nebude možné vjíždět do areálu hlavní branou či se dostat autem před budovu A, kde se nachází chirurgie. Zároveň probíhá jednání s libereckým dopravním podnikem o zřízení dočasné autobusové linky, kterou by na trase Fügnerova – Husova obsluhoval nízkokapacitní autobus.

Hlavním investorem stavby je Liberecký kraj. Finančně se zapojili i další tři akcionáři nemocnice, tedy města Liberec, Turnov a Frýdlant. Část bude muset dofinancovat samotná liberecká nemocnice. „Jsme svědky historického okamžiku, kdy se na veřejnoprávní stavbu skládají čtyři samosprávy,“ řekl turnovský starosta Tomáš Hocke s tím, že takto velká stavba se u nás od vzniku krajů nestavěla. „Přesto vnímáme trochu jako nespravedlnost to, že v případě fakultních nemocnic se na investování podílí stát. Nefakultní nemocnice musí vynaložit větší úsilí. Kraj si vzal kvůli stavbě nejvyšší úvěr ve své historii,“ dodal.

Konkrétní obrysy začal projekt modernizace dostávat v roce 2012, kdy byla provedena obsáhlá analýza problémů jednotlivých pracovišť. Výrazným impulzem bylo prohlášení Kolegia primářů z roku 2013, které jasně deklarovalo urgentní potřebu vhodné infrastruktury pro další rozvoj nemocnice. O rok později vznikla analýza možností umístění nového areálu a tzv. Malý generel přinesl v roce 2015 odpověď na otázku, jakým způsobem modernizaci provést. Podmínkou bylo zachování plného provozu nemocnice během výstavby.