Největší zdravotnická investice v zemi se rodí v městě pod Ještědem a postupně se rýsuje. Zatím probíhají hlavně demoliční práce, přesto projekt a jeho průběh vzbudil velký zájem ze strany veřejnosti. Krajská nemocnice v Liberci (KNL) se proto rozhodla uspořádat ve středu 21. června Den otevřených dveří na stavbě Centra urgentní medicíny.

Pro zájemce bylo otevřeno mezipatro heliportu, které nabízelo pohled z výšky na aktuální stavební dění. „Plánujeme tuto akci opakovat pravidelně. Chceme, aby lidé měli projekt rádi, je to hlavně jejich nemocnice. Na vlastní oči tak mohou spatřit, jak probíhá výstavby objektu, který předurčí budoucnost liberecké nemocnice na dalších padesát až sto let,“ zdůraznil mluvčí KNL Václav Řičář.

Časosběrné video: Demolice původní zástavby, místo které vyroste nové Centrum urgentní medicíny

Demolice původní zástavby, místo které vyroste nové Centrum urgentní medicíny. | Video: KNL

Práce postupují podle harmonogramu, do konce roku by rádi celé území vyčistili a co nejdříve začali zakládat parkovací dům. Plánované demolice si vyžádají v létě krátkodobou uzavírku Husovy ulice. Podle hlavního inženýra projektu za KNL Petra Šmakala se po technické stránce pohybují v běžném standardu. Vytěžit se má přibližně 70 tisíc kubíků horniny, z toho tvoří přibližně 20 % skála, kterou bude nutné odstřelit. Část vytěžené horniny se využije na zpětné zásypy kolem nových staveb. „ Intenzita odstřelů je posouzena projektem a znaleckým posudkem a omezena pravidly obvodního baňského úřadu, které je povolil. Během odstřelů se dělají kontrolní měření. Kontroluje se, zda se intenzita technické seizmicity pohybuje v povolených mezích,“ informoval Šmakala. Z monitoringu zatím vychází, že seizmicita je řádově nižší než povolená limitní hranice. „Pohybujeme se v bezpečných mezích. Kdyby se ale narazilo na odchylku, musel by se způsob odstřelu upravovat,“ upřesnil.

Podle náměstka pro koordinaci výstavby nového pavilonu Petra Moose se liberecké nemocnici podařilo vytvořit takový objekt, ve kterém jsou procesy nádherně provázané. To v současnosti není a podepisuje se to na větší zátěži lékařů a sestřiček a ani pro pacienty to není úplně komfortní. „Mám radost, že harmonogram, který byl připraven projektem, se stává realitou. Složitá věc bude příprava základových konstrukcí pro energocentru, které bude součástí parkovacího domu,“ řekl Moose s tím, že z původní zástavby zachovali vitráže a některé další konstrukční prvky. Ty pak najdou umístění v novém objektu.

Na heliport zavítal i hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Ten je rád, že se po deseti letech přípravy, která zahrnovala mimo jiné architektonickou soutěž, projektovanou dokumentaci a především způsob financování, dostavují první viditelné změny. „Stavba se rozbíhá. Probíhá odtěžování materiálu spojené s odstřely malého rozsahu a věřím, že nebudou žádné velké zádrhely a vejdeme se do původní harmonogramu,“ podotkl Půta. Hlavním investorem stavby je Liberecký kraj. Finančně se zapojili i další tři akcionáři nemocnice, tedy města Liberec, Turnov a Frýdlant. Část bude muset dofinancovat samotná liberecká nemocnice. Už v minulosti aktéři poukázali na existenci dvourychlostního zdravotnictví. „Snažíme se aktéry pražské politiky přesvědčit, že regionální nemocnice je v systému zdravotnictví důležitá a stát by měl mít ambice podporovat i krajské nemocnice, které zajišťují péči v regionech podobně jako nemocnice fakultní,“ dodal s tím, že by mohli získat státní dotaci na urgentní příjem v maximální výši 300 milionů korun.

Investice za více než tři miliardy korun v podobě Centra urgentní medicíny zajistí Liberci odpovídající moderní zázemí pro zdravotnické zařízení typu fakultní nemocnice. Nejdříve vznikne parkovací dům pro 330 aut s energocentrem pro celý areál nemocnice a následně nový pavilon. Budou v něm operační sály, čtyři jednotky intenzivní péče, dvě patra standardních lůžkových pokojů poskytující dohromady sto dvacet lůžek, hybridní sál a celé jedno patro zaberou laboratorní provozy. Předpokládaný termín dostavby je rok 2026.