Čím víc domů se bude kvůli drahému dálkovému teplu odpojovat od Teplárny Liberec, tím dražší bude centrální vytápění pro ty, kteří v síti zůstanou. Neboť náklady na výrobu tepla, včetně úniků z potrubí, zůstanou stejné. Postupné odpadávání odběratelů může dopadnout i tak, že se celý systém zhroutí a pokud by k tomu došlo v zimě, město nemá jak lidem dodat chybějící teplo.

Proto se vedení liberecké teplárny, podpořené městem, rozhodlo pro decentralizaci části své soustavy.

Úspory, které touto cestou vzniknou, by měly přinést snížení ceny dálkově dodávaného tepla zhruba do tří let.

„Skupina odborníků – Teplo pro Liberec byla vedením města jmenována proto, aby vyřešila, co dělat s příliš drahým dálkově dodávaným teplem. Zkoumali jsme několik variant, včetně třeba využití odpadního tepla z polské elektrárny Turów. Nakonec jsme podpořili návrh vedení teplárny na decentralizaci části soustavy," vysvětlil radní Petr Černý. „Naší podmínkou je snížení ceny tepla a snížení ztrát v jeho rozvodech," dodal.

Teplárna vybuduje ve třech čtvrtích, Pavlovice, Františkov a Vratislavice, nové plynové kogenerační kotelny. „Využijeme tak stávající vedení. Díky zkrácení rozvodů snížíme jejich ztráty," řekl předseda dozorčí rady teplárny Václav Hrach.

Jak doplnil Václav Hrach, touto cestou by mělo dojít ke snížení ceny tepla pro všechny odběratele v Liberci.

Výstavba kogeneračních jednotek, které budou vyrábět nejen teplo, ale i elektřinu, přijde na půl miliardy korun. Zhruba 40 procent dané sumy  bude hrazeno z evropských dotací. Ty už se teplárně podařilo získat.

Do tří let by se měla cena dálkového tepla ve městě snížit o 32 korun za gigajoule. Nyní odběratelé platí v průměru 752 korun.

„Chceme dosáhnout toho, aby ceny zůstaly několik let stabilní. Jakmile se totiž zvednou, začnou se majitelé domů hromadně odpojovat," zdůraznil Petr Černý. „Víme samozřejmě, že teplárna za zvýšení DPH, které zvedlo cenu letos v lednu, nemůže. Současně je závislá také na růstu cen paliv," dodal radní.

Energetik specialista Josef Kobrle k tomu upozornil, že jakmile by se centrální teplo v Liberci zhroutilo, bude muset město platit spalovně za spalování odpadu.

„Nápad brát odpadní teplo z Turówa, ke kterému se přihlásilo i několik obcí, se nám zdá zatím nereálný. Proti se postavili i odborníci. Nejde jen o peníze, i ta realizace by byla hodně složitá," poznamenal náměstek primátorky Lukáš Martin (ČSSD).

Na centrálních dodávkách tepla je v Liberci závislých zhruba 18 600 domácností a více než 160 průmyslových a obchodních podniků, ale i školy a další městské budovy.