Počasí ze školy Střední hospodářská a lesnická škola Frýdlant se Taťáně Míkové pochlubila i vlastní meteostanicí, která slouží při výuce meteorologie. Data ze stanice jsou dostupná ale i veřejnosti, hojně je využívají obyvatelé Frýdlantu i krajská správa silnic. Data poskytujeme i pro ČHMÚ a díky webové kameře se záběry z Frýdlantu objevují i ve zprávách o počasí na ČT.

O své práci televizní rosničky přijela debatovat se studenty Střední hospodářské a lesnické školy ve Frýdlantu Taťána Míková.

Právě meteorologie je jedním z předmětů, který se na škole vyučuje. Je dnes počasí velkým fenoménem?

Určitě. Zprávy o počasí jsou velmi sledované, a když předpověď nevyjde, tak dostaneme i několik desítek mailů. Ale předpovědi se hodně vylepšily. Za těch dvacet let, co se věnuji této práci, je to znát. Druhá věc je, že se dost změnil životní styl. Lidi uvažují jinak a zajímá je, i jaké budou večery, jestli si můžou jít sednout na zahrádku a grilovat. Jinak trávíme i víkendy. Už není zvykem, aby maminka začala v sobotu dopoledne vařit a celý den strávila rodina doma. Když je hezky, lidé vyráží ven. Proto je také zajímá, jak o víkendu bude.

Lidé často sledují předpovědi na Norech, Aladina a dalších serverech. Je mezi nimi rozdíl?

Norové mají velmi pěkně graficky zpracovaný model s hodinovým průběhem. Já jsem je ale rychle přestala sledovat. Když porovnáte, jak se chová model norský, německý a anglický, tak v předpovědích pro nejbližší dny mezi nimi nejsou rozdíly. Ovšem další dny už se rozcházejí, a to o hodně. Pro Česko je asi nejlepší model německý, kde jsou výsledky pro ČR mnohem přesnější než u Norů.

Jaký smysl mají předpovědi na komerčních stanicích, které v červnu hlásí, jaké bude léto v srpnu?

Přiznám se, že už také sleduji, jaké bude počasí na Vánoce. Z počítačových modelů se dá odhadnout rozpětí teplot i na dva měsíce dopředu. Problém je ale v tom, jak se tato data prezentují. Letos jedna komerční televize předpovídala ještě teplejší léto než loňské a ono nebylo. Ani v těch dlouhodobých předpovědích žádné vysoké teploty, o které by se mohli opírat, nebyly. Pokud někdo bere novinařinu o počasí takhle, tak to je neseriózní. Až je někdy podezírám, že to dělají na zakázku firem, které prodávají klimatizace.

Ve zprávách na ČT se objevují údaje i o síle geomagnetického pole či sluneční aktivitě. Pro koho to je?

V devadesátých letech chtěli lidé hodně vědět, jaká je tlaková tendence, byla populární biometeorologická předpověď. Souviselo to s uvolněním poměrů. Najednou se připouštěly různé alternativní způsoby léčení. Přibylo lidí, kteří vnímají tyto vlivy na člověka. Ale myslím, že většině, vyjma několika hypersenzitivních jedinců, tyto informace k ničemu nejsou. Kdybychom je stáhli, tak si toho ani nikdo nevšimne. Co naopak asi bude mít větší dopad, jsou informace o míře ohrožení půdním suchem, které jste teď začali dávat. Je to tak? Bezesporu. V minulosti také bývala období sucha, ale to, co zažíváme dnes, už je docela drsné. Český hydrometeorologický ústav proto měří i v půdě. Mají teploměry a vlhkoměry a takové nádrže, které vypadají jako velká plechovka položená na zemi, která je naplněná vodou. Sucho v půdě se měří i pomocí družicových záběrů. Ona sice nevidí pod zem, ale zachycuje povrch půdy a porost. Jednou týdně také meteorologové dostávají zprávy od zemědělců, jak se mění nasycení půdy. Dřív se půdní sucho nijak neměřilo, a pokud jsou někde záznamy o velkém suchu, tak jen v souvislosti s tím, že se neurodilo a byl hlad.

Poslední dobou jsou velmi krátká jara, rozkvetou sněženky a téměř hned nastoupí léto. Je to projev tolik diskutované změny klimatu?

Ano, klima není stejné jako před dvaceti lety. Ale pozor. Klima se vždycky měnilo. Třeba kolem doby pobělohorské byla u nás tzv. malá doba ledová a ve středověku zase bylo tady o něco tepleji než dnes. Proto se třeba za doby Karla IV. dařilo u nás tolik vinné révě. Takže klima se vždy měnilo, jen teď je ten nárůst drastický. Zažíváme v pár letech změny, které dřív měly rozestup 100, 200 let. Čekají nás mnohem teplejší zimy a léta hodně rozkmitaná. Jedno léto může být velké vedro a druhé zase chladno a deštivo. Pokud jde o jara, tak se odhaduje, že vegetační období začne už koncem února, ovšem s těmi ranními mrazíky, což pro zemědělce není nijak dobrá zpráva. A ještě, když spolu sedíme v zámeckém pivovaru ve Frýdlantu, tak i na ten může mít změněné klima vliv. Víc se totiž bude dařit révě, kdežto chmel na tom bude asi bitý. Ten má rád vlhčí léto a ne horka.