Vedoucí filmové kanceláře v Liberci Pavlíně Kuchtové se splnil sen. Nejenže se díky ní liberecká kancelář stala jakýmsi „skokanem roku", ale zastřešující organizací Czech Film Commission byla vyslána na mezinárodní filmový festival v Cannes.

Byl to zájezd za odměnu a zároveň pracovní? Co převažovalo?

Byl to především pracovní zájezd. V deset hodin ráno se otevřel filmový trh a já jsem měla domluvené schůzky s ostatními zástupci evropských filmových kanceláří.

Rozhovor s vedoucí liberecké Filmové kanceláře o jejím výjezdu na MFF Cannes.

S kým jste na festivalu převážně jednala?

Viděla jsem se s kolegyněmi z Berlína, Hamburku, z Vídně, se kterými jsem měla individuální schůzky. Zajímalo mě hlavně, jak se prezentují, co filmařům nabízí, co je ještě standardní servis, co už ne a podobně. Hodně se řešila propagace: facebook, stránky, fotografie, lokační databáze. Dovezla jsem si tašku plnou materiálu. Bylo to opravdu hodně intenzivní, vrátila jsem se až zahlcená informacemi.

Filmová kancelář Filmová kancelář v Liberci vznikla loni v srpnu. Jejím cílem je zefektivnit spolupráci s filmovými štáby. Vedoucí kanceláře Pavlína Kuchtová byla letos oceněna v soutěži Film Friendly Region 2015, kde jí porota udělila zvláštní uznání za efektivitu a rychlost, se kterou v rámci magistrátu vybudovala funkční kontaktní místo pro filmaře. Jako odměnu za odvedenou práci byla pozvána na mezinárodní filmový festival do Cannes.

Nekonkurovali jste si navzájem? Jde přece o to, které město si filmaři vyberou?

Přestože jsme v podstatě konkurence, nikdo neměl problém vyzradit svou know-how. Naopak jsme si ještě vyměnili vizitky. A myslím, že například s vídeňskou kanceláří jsme na zajímavé cestě. Já jsem jim samozřejmě představila naše publikace a propagační materiály a jim přišlo vtipné, že u nás filmaři často natáčí takovou „levnější Vídeň". Ukázalo se, že kolegyně nemají problém přeorientovat filmaře, pro které je Vídeň drahá, na nás. Předají jim na mě kontakt, s tím, že je například upozorní na podobnou architekturu.

Jak dlouho jste na festivale byla?

Něco přes dva dny. A musím říct, že byly opravdu nabité. Kromě schůzek, které mi zařídila Czech Film Commission, jsem se zúčastňovala několikahodinových meetingů nebo workshopů, na kterých se scházeli lidé z podobných organizací z celého světa.

Co konkrétního z toho můžete aplikovat v Liberci?

V neděli jsme se konečně rozhodli a založili jsme facebookovou stránku. Mám také od kolegyň řadu tipů na prezentaci města. Primárně teď musíme vyřešit propagační materiál, kde bychom filmařům představili Liberec i naše možnosti. V plánu je také zorganizovat výzvu pro místní vlastníky subjektů, abychom filmařům mohli nabídnout i jiná místa, než která už znají.

Užila jste si festival aspoň trochu?

Byla to pro mě samozřejmě exotika, úplně nový svět. Nakonec jsem se dostala i na jedno filmové představení, na snímek Personal Shopper s Kristin Stewart, takže jsem se prošla i po červeném koberci a viděla například režiséra Pedro Almodóvara, což byl pro mě velký zážitek. Hlavně jsem si užila ten festivalový mumraj, atmosféru toho místa.