Spor o vlastnictví bytů mezi Libercem a společností Interma BYTY se rozhořel už loni. Tehdy firma vyzvala město, aby začalo jednat o bezplatném převodu svého 51 % podílu ve vlastnictví 256 bytů v ulici U Sila, a to právě na Intermu. Podle smlouvy z konce 90. let, kterou Liberec s firmou uzavřel o společném financování výstavby bytů, měl totiž po uplynutí 20 let vlastnický podíl přejít bezúplatně na Intermu.

Město však nyní rozporuje platnost této smlouvy a tvrdí, že nebyly splněny požadavky stanovené zákonem. „Na základě provedené právní analýzy bylo zjištěno, že smlouvy o bezúplatné výpůjčce spoluvlastnického podílu města jsou absolutně neplatné, a to pro nesplnění požadavků stanovených občanským zákoníkem i zákonem o obcích,“ řekl primátor města Liberce Jaroslav Zámečník.

Konkrétně Liberec uvádí, že smlouvy jsou neplatné, protože je neschválilo zastupitelstvo a záměr nebyl vyvěšen na veřejné vývěsce tak, jak uvádí zmíněné zákony. „Na základě těchto neplatných smluv chce Interma, abychom na firmu převedli náš podíl za pouhou jednu korunu. To je nereálná představa, protože ten majetek má mnohem vyšší hodnotu,“ vysvětlil Zámečník a dodal, že město nyní začne požadovat po firmě 40 procent nájemného z těchto bytů a bude se chtít domluvit na společné správě budov.

„Je to rozumné řešení, jak mohou mít obě strany užitek i v budoucnosti,“ informoval primátor. Liberec sice nedostával výnosy z nájemného, ale také neměl žádné náklady s nemovitostmi. Navíc měl právo disponovat s byty a určovat v rámci své bytové politiky, komu Interma byty  pronajme a na jak dlouho.

Postup města odmítá právní zástupce Intermy Tomáš Běhounek, který zároveň zastupuje i tři další bytová družstva s celkem 118 byty, jež mají s městem uzavřené podobné smlouvy. „Město nehledá řešení pro bezúplatný převod, ke kterému se zavázalo, ale chce své podíly prodat za tržní cenu. To znamená na této transakci vydělat, a to jak na Intermě, tak na jednotlivých družstevnících,“ řekl Běhounek.

Mezi jeho klienty patří například bytové družstvo BETA, které spravuje 36 bytů v ulici Seniorů. „Žili jsme ve vědomí, že až po 20 letech placení hypotéky vyprší smlouva s městem, tak nám byty přejdou do osobního vlastnictví. Město to nyní rozporuje a chce po nás tržní hodnotu jejich podílu, který činí konkrétně u našeho domu přibližně 27 procent. My ale požadujeme, aby převod proběhl bezplatně tak, jak je uvedeno ve smlouvě,“ vysvětlil předseda bytového družstva Milan Lenc.

Vázací lhůty, po kterých mají být spoluvlastnické podíly města převedeny na družstva, vyprší postupně v období od července 2020 do února 2021. Pokud popsaná opomenutí před 20 lety opravdu nastala, byla to podle Tomáše Běhounka chyba na straně města, nikoliv na straně družstev.

„Vzhledem k nepopiratelné právní kontinuitě města je tak povinností současného vedení radnice situaci vyřešit bez toho, že by náklady tohoto pochybení měli nést členové bytových družstev,“ dodal Běhounek. Zároveň se odvolává na zásadu občanského zákoníku, že nikdo nemůže těžit z protiprávního stavu, který sám způsobil.

Milan Lenc pak za družstevníky řekl, že pro ně byla účast města a státu, který poskytl dotaci na stavbu, určitou formou garance, že projekt je pod jistou kontrolou a neskončí krachem či vytunelováním. „Členové družstev do bytů investovali nemalé částky, následně po dlouhou dobu spláceli hypotéku včetně úroků, hradili údržbu i opravy, zatímco město neinvestovalo do domů ani korunu,“ vysvětlil Lenc.

Stejný problém se může týkat více než 1000 dalších družstevníků v Liberci. Město Liberec na výstavbu bytů obdrželo státní dotaci v rámci programu na podporu výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury. Tato dotace pokryla podle družstevníků naprostou většinu nákladů města.