„Vy, zastupitelé, zde sedíte i proto, že jste dostali také můj hlas. Zklamali jste mne,“ kritizovala březnový rozpad koalice a sestavení nové vlády na radnici bývalá ředitelka krajské knihovny Věra Vohlídalová. „Vítám vás ve starých časech. Nemáme moc možností, jak se bránit, ale vězte, že můj hlas už nikdy nedostanete. Ani jste za námi nepřišli na náměstí. Mluvte s námi! Budete nás mít v zádech,“ varovala nové čelo radnice.

Náměstek Jiří Šolc se prudce ohradil proti nařčení, že by ti, kteří stáli za rozpadem koalice a odvoláním bývalého primátora Korytáře, neměli odvahu vysvětlovat své kroky lidem na náměstí. Připomněl, že on i náměstkyně Martina Rosenbergová před demonstranty předstoupili. Diskutovat s nimi přišel i Kamil Jan Svoboda.

„Opět nám, Věro, nasazuješ psí hlavu. Chtěl jsem s lidmi mluvit, proto jsem na náměstí šel. Nejsme banda korupčníků, jak se tady už týdny snažíte nám i občanům namluvit,“ odpovídal na projev organizátorky aktivity Je čas nemlčet! Jiří Šolc (Liberec občanům).

Zastupitel Milan Šír (ČSSD) se na to rozhovořil o atmosféře na jednáních. „Byl jsem zděšený. Musel jsem snášet od lidí zde v sále nadávky, jaké jsem tlusté, vyžrané prase za peníze daňových poplatníků. Jeden z návštěvníků do mne strčil. Dav byl naprogramovaný jedním směrem. Věřím, že se nálady uklidní a město pohne dál,“ řekl Milan Šír. Bývalý primátor Jan Korytář (SZ), jehož Změna pro Liberec se nyní ocitla v opozici, bránil vypjaté projevy občanů.

Podotkl, že za vyhrocené emoce si mohou jeho bývalí koaliční partneři sami. „Co je příčinou a co následkem? Zamyslete se nad tím. Na poslední chvíli jste na konci března v tajnosti chtěli odvolat primátora. Tím jste lidi proti sobě popudili. Ztratili jste jejich důvěru,“ zdůraznil Jan Korytář.

Za mikrofon se posléze postavili i někteří další občané. Například Martin Janata se znovu vracel k důvodům rozpadu bývalé koalice a postěžoval si, že Změně pro Liberec nedali její partneři šanci své chyby napravit. Na to občanovi odpověděl náměstek Šolc, že Změna pro Liberec šanci dostala, a to téměř pět měsíců, co spolu se svými koaličními partnery na radnici vládla. Připomněl také, že právě kvůli smíření rozporů vyvolali sociální demokraté smírčí jednání. „To, bohužel, skončilo krachem. Ale měli jsme snahu se dohodnout,“ podtrhl Šolc.

Aspoň jsem četla zákon o obcích

„Jsem ráda, že jsem se stala svědkem toho, co se tady děje a že jsem si díky tomu stáhla zákon o obcích a poučila se. Budete nás muset vnímat, bez toho se v budoucnu na radnici neobejdete,“ řekla další diskutující, Tereza Šímová z Liberce. Přidalo se ještě několik občanů. „Neobviňujte Změnu pro Liberec z vyhrocení situace. Ale vězte, že budeme žít v neklidu,“ prohlásila další mladá žena.

Jiří Šolc jí i ostatním protestujícím občanům vysvětlil, jak se všech zastupitelů, na které se snesl jejich hněv kvůli rozpadu předchozí koalice, lehce zbavit. „Je to jednoduché. Když nás tady na radnici nechcete, svůj hlas nám příště nedávejte,“ podotkl. Ještě před volbou nové primátorky, kterou se stala Martina Rosenbergová z ČSSD, obvinilo několik návštěvníků zastupitelstvo, že jim politici vzali všechny naděje na změnu politiky ve městě, ve kterou věřili po říjnových volbách.

Kam chcete s tou arogancí dojít?

Jeden z organizátorů demonstrací, Mario Forero, navrhl, aby se novou primátorkou stala blízká spolupracovnice Jana Korytáře Zuzana Kocumová (USZ).
Ta ale nakonec skončila v opozici, protože zastupitelé při obsazování míst v Radě města její post náměstka pro sport a cestovní ruch zrušili.

„Jestli budete takto arogantně pokračovat i dál, nevím, kam chcete dojít,“ kritizovala zastupitele, že vpašovali volbu primátora do jednání na poslední chvíli, Pavlína Kasalová z Liberce. Kamil Jan Svoboda ze sdružení Liberec občanům odpověděl, že ještě večer před zasedáním zastupitelstva neměli sami zástupci nové menšinové koalice jasno, jestli se vůbec pustí do volby primátora a nových náměstků.

Jako menšinová koalice si nebyli jistí tím, jestli pro své zástupce získají dost hlasů. „Proto jsme bod zařadili na poslední chvíli,“ řekl. Návštěvníci jednání ale moc Svobodovi nevěřili a dávali to najevo nesouhlasným hučením i potleskem.