Spolek fungoval i za časů koronakrize. Sice se nekonaly jízdy historických tramvají a klasické brigády, ale činnost se přesunula spíše do zákulisí. „Podařilo se nám unikátní exponáty, mezi které patří na 70 modelů tramvají, z nichž některé pocházejí z 20. let minulého století, nechat zapsat do Centrální evidence sbírek Ministerstva kultury. Získali jsme tak záruky, že se uchovají, a zároveň to je podmínka k tomu, kdybychom chtěli usilovat o granty či dotace,“ řekl dlouholetý předseda Boveraclubu Tomáš Krebs.

Mezi další zapsané exponáty patří torzo první liberecké tramvaje společně s pojezdem. Tramvaj pochází z roku 1897 a během natáčení československého filmu Ošklivá slečna v roce 1958 se ve voze svezli herci Dana Medřická a Karel Höger.

Do konce roku by členové spolku rádi dali dohromady zázemí v Technickém muzeu v Liberci. Zatím se jim podařilo zateplení prostoru a instalace topení a pomoc jim poskytlo i město Liberec. Do zázemí by chtěli přestěhovat celý archiv. „Máme nepřeberné množství materiálu, převážně fotografií, negativů a dokumentace. Postupně se snažíme o digitalizaci a nějaké systematické třídění, ale jsme víceméně na začátku. Rádi bychom ho pak více zpřístupnili veřejnosti,“ doplnil Krebs.

To, že lidé mají o tuto tematiku zájem, dokazuje velký ohlas na publikované snímky na sociálních sítích. „Moc dobře si některé tramvaje na snímcích pamatuji. Jsou to krásné fotky a členové spolku jsou moc šikovní,“ okomentovala aktivitu Božena Pavlová Hlavsová. „Naším snem je také dostat do areálu muzea i provozní historické tramvaje, aby se staly součástí expozice a abychom s nimi odtud mohli vyjíždět. K tomu je ale potřeba vybudovat koleje. Aktuálně o tom jednáme s městem a jeho architektem,“ podotkl Krebs.

První veřejnou akcí po uvolnění bezpečnostních opatření spojených s epidemií koronaviru byly historické jízdy na Zubačku. Právě Zubačka Tanvald – Kořenov – Harrachov je nejstrmější trať v Česku. Stavitelé si pomohli ozubeným pásem mezi kolejnicemi, do kterého zapadá ozubené kolo lokomotivy. Díky stejnojmennému spolku zde probíhá řada zajímavých akcí pro veřejnost. „S jízdami se připojujeme k akcím na Zubačce, z Liberce do Jablonce vypravujeme historickou tramvaj, v Jablonci se přestupuje na historický autobus, který pak jezdí v okolí Kořenova. A večer pak podobně zpět do Jablonce a tramvají do Liberce,“ popsal aktivity Tomáš Krebs.

Letos se museli v Boveraclubu obejít bez dotace, ale s přispěním Dopravního podniku měst Liberec a Jablonec nad Nisou mohli jízdy uskutečnit. „Možná to bude ale i tak letos naposledy. Pokud začne příští rok rekonstrukce tramvajové trati do Jablonce spojená s přechodem na jiný rozchod, tak se tam už s nejstaršími historickými tramvajemi nedostaneme,“ upřesnil předseda spolku.

Boveraclub na facebooku

Letos uplynulo 120 let od zahájení tramvajové dopravy na Jablonecku. Historie provozu jabloneckých tramvají se začala psát před sto dvaceti lety 7. února 1900 a skončila po téměř 70 letech 31. prosince 1969, kdy Jablonec vypravil naposledy tramvaje na meziměstskou trať. Tramvajová doprava ale nezmizela z města úplně, neboť se svými tramvajemi sem dosud zajíždí sousední Liberec. „Při této příležitosti jsme vydali brožurku Tramvaje v Jablonci nad Nisou. Jedná se spíše o encyklopedii vozového parku s fotografiemi. Jablonecký tramvajový systém byl navíc ve své době unikátní, a to nejen nákladní dopravou, ale i svou celkovou pokrokovostí,“ zdůraznil Krebs.

Před dvěma lety bodoval spolek s publikací Svět tramvají Erwina Cettinea, která cílí na místní patrioty a dopravní nadšence. „Vydat vlastním nákladem fotografickou knihu je docela nákladné, nejen pracné. Aby byla výsledná prodejní cena únosná, nešli jsme do velkoobchodní distribuce. Prodáváme si ji sami na akcích nebo prostřednictvím místních či odborných knihkupců, kteří chtějí rozumný rabat,“ upřesnil předseda spolku.

Boveraclub má už své jméno mezi komunitou fandů a jeho ohlas přesáhl i hranice České republiky. Spolupracuje se spolky z Německa a nedávno o něm proběhla zmínka i v holandském časopise OP DE RAILS. „On to byl spíš článek o veřejné dopravě v Liberci obecně, který obsahoval informaci i o našich aktivitách. Ve světě se o Liberci a jeho dopravě ví, v minulých letech jsme měli řadu návštěvníků a objednávek na jízdy od jednotlivců a spolků z celého světa. Nejen z Evropy, ale třeba i z Ameriky a Japonska,“ pochlubil se Krebs.

Technické muzeum i Boveraclub jsou zájmové spolky. „Ta symbióza je výborná. My jsme jedině rádi, že zdejší expozice je různorodá a spousta návštěvníků jsou nadšenci do tramvajového provozu. Jsme moc rádi, že ta spolupráce výborně funguje,“ sdělil předseda spolku Technické muzeum Liberec Tomáš Kysela.

„Za náš největší úspěch považuji, že jsme tak dlouhou dobu schopní fungovat na bázi dobrovolnosti a výsledky naší práce prezentovat veřejnosti. Fandové tramvají se v nás prostě nezapřou,“ uzavřel vyprávění Tomáš Krebs.