Co bude s unikátním místem, které mnozí nazývají „rodinné stříbro Liberce“ je ve hvězdách. Smutná situace leží v žaludku řediteli zahrady Miloslavu Studničkovi. Ten přičítá nezájem lidí o botanickou zejména pohodlnému způsobu života.

„Projevuje se přírodovědecká negramotnost, kdy mladí lidé odchovaní úpadkovou soudobou výukou oboru na základních školách a čtoucí špatné překlady amerických encyklopedií o přírodě a věřící v ekologii spočívající ve sbírání PET-lahví vlastně v Botanické zahradě nepochopí a nepřijmou nic. Proč by sem tedy chodili?“ ptá se v nadsázce.

Vše je podle něj vyladěno na prosazující se spotřební a poživačný způsob života. Že by za nezájmem lidí stálo příliš drahé vstupné, si nemyslí. „Chudoba lidí, myslím, má menší funkci. Jednou za rok může do sebe investovat 200 korun skoro každý – a to mu pokryje jak vstup do zahrady, tak městskou dopravu k botanické,“ tvrdí. V minulém roce navštívilo zahradu 72 674 osob, ředitel by si přál, aby to bylo alespoň 100 000 lidí.

Speciálně Liberečané se podle Studničky dělí na menšinu využívající výsady blízkosti botanické a většinu, které jméno Botanická zahrada Liberec zevšednělo. „Jsme vždy po ruce jako manželka, jež marně usiluje o povšimnutí, když se vrací od kadeřníka. Aplaudující publikum zkrátka nemá botanická v Liberečanech, žasnou nad ní jiní,“ smutně konstatuje Studnička.

O kritické situaci ví i město Liberec, zřizovatel zahrady. Podle ekonomického náměstka primátorky Jiřího Šolce zatím nejsou zdroje, z nichž by město mohlo zahradu zachránit. „Hledáme, kde by se daly nějaké peníze uspořit. Například ve výdajích za energie. Tyto peníze bychom botanické samozřejmě nechali,“ tvrdí radní. Botanickou chce město udržet, tak jako všechny své příspěvkové organizace. „Není to ale nic, co bychom zvládli udělat přes noc,“ varuje Šolc.

Rozhovor s ředitelem Botanické zahrady Liberec Miloslavem Studničkou čtěte v pondělním vydání.