Rekonstrukce jedné z nejvýznamnějších barokních památek zajistila fungování řeholní komunity a všech jejích aktivit, návštěv poutníků i turistů a zároveň stálý prostor pro místní farnost a obyvatele. V první etapě se podařilo obnovit vnitřek kostela, včetně kompletní renovace varhan, uskutečnila se obnova maleb a fresek, restaurování části mobiliáře, obrazů, kříže i dalších artefaktů.

Bazilika získala také nové technické zázemí v podobě lepšího ozvučení a elektroinstalace. Restaurováním prošly i oboje věžní hodiny a vznikl bezbariérový vstup. „Boží oko v lucerně bylo dříve zašlé, skoro nebylo možné rozpoznat, co tam je. Teď je pozlacené a motiv je jasně zřetelný. Všichni, kdo přišli do nového, byli mile překvapeni. Nesetkal jsem se žádnými negativními ohlasy,“ řekl Deníku duchovní správce baziliky a strážce hrobu svaté Zdislavy Pavel Maria Mayer s tím, že mezi návštěvníky převažují turisté a poutníci nad věřícími.

Obnova odkryla několik překvapení, o kterých nevěděli ani místní duchovní. První z nich představuje mramorování na pilastrech. „Restaurátoři dále našli také zlacení v presbytáři baziliky, které ale bylo ve výšce, takže ho dosud nemohl nikdo vidět. Jsou to ozdobné linky a štuky. Odhalená tajemství opět povznesla baziliku o něco výše,“ osvětlil Mayer.

Lanovka na Ještěd. Ilustrační foto.
Jak by měla vypadat lanovka na Ještěd? Výsledky ankety jsou jednoznačné

Pětice barokních soch Franze Bienerta v průčelí chrámu měla být původně pouze opravena. Byly však v tak špatném stavu, že nebylo možné je restaurovat a vrátit zpátky. Na chrám se proto vrátí jejich kopie. „To bylo nemilé překvapení. Už je hotová kopie sochy svatého Jana Křtitele a nyní se vyrábí svatý Vojtěch,“ upřesnil Mayer s tím, že vyhotovení jedné sochy vychází průměrně na 2,6 milionu korun. Další novinkou je audiovizuální expozice Cesta, která vznikla v podzemí chrámu a přibližuje život svaté Zdislavy.

Před bazilikou je k vidění venkovní výstava Putování za našimi světci. Tvoří ji patnáct tabulí, které přibližují čtyři nejvýznamnější české patrony související s počátky českého státu i zajímavá místa spojená s jejich osobnostmi. Nově je tam přidaný právě panel s třemi bloky na téma sv. Zdislavy. „Chtěli jsme popularizovat poutní místa a informovat širokou veřejnost o našich kořenech, národní historii a rozpomínání si na naši identitu, kdo jsme a odkud pocházíme,“ přiblížila smysl výstavy ředitelka spolku Svatá Ludmila, který za výstavou stojí, Miroslava Janičatová.

Ilustrační foto - liberecká radnice
Před 40 lety Liberec dosáhl 100 tisíc obyvatel, stal se tak 8. velkoměstem ČSSR

Podle ní epidemie koronaviru napomohla rozšíření poutnictví. Lidé začali poznávat místa kolem sebe, propojovat se s historií daného místa. Právě chození pěšky představuje nejpřirozenější způsob pohybu v krajině. „Lidé využívají cesty k sebeuvědomění, psychohygieně. Pokud stojí v životě na rozcestí, vydají se na kratší či delší pouť,“ doplnila Janičatová s tím, že na webu spolku je ke stažení mapa s poutními stezkami v Česku. V sobotu 25. května mohou zájemci k bazilice přijít na tradiční pouť ke sv. Zdislavě. Mši svatou bude sloužit Apoštolský nuncius Mons. Jude Thaddeus Okolo

Baziliku sv. Vavřince a sv. Zdislavy projektoval na konci 17. století vídeňský architekt Jan Lukáš Hildebrandt, který například navrhl i vídeňský Belveder pro prince Evžena Savojského. V roce 2008 se stala první stavba takzvaného dynamického baroka v českých zemích národní kulturní památkou.

Nultý ročník překvapil bohatou účastí a potěšil přátelskou atmosférou. Ilustrační galerie.
7 jarních motorkářských akcí v Libereckém kraji, které by vám neměly ujet

Podle českolipského historika Jana Rucze představuje bazilika nádhernou architekturu, která nemá v regionu obdoby. „Jedná se o místo, které je protknuto několika staletími modliteb, čímž získává na své síle a významu. Tu mu dodává také hrob jedné z českých národních patronek, patronky rodin, chudých, nemocných či samotných dominikánů, a to sv. Zdislavy, jejíž tělo v útrobách kostela odpočívá již 772 let,“ zamyslel se historik s tím, že pro barokní stavby jsou typické například mohutné kopule, dramatičnost, pohyb a energie. „Po rekonstrukci na návštěvníka baziliky ještě více dýchne vídeňské baroko. Díky tomu je možné v malém severočeském městě v podhůří Lužických hor navštívit chrámovou stavbu, za kterou by se nemusela stydět Praha ani Vídeň,“ dodal Rucz.

Mohlo by vás zajímat: Paštika i slivovice, chutě se sbíhají. Deset výrobků z regionu získalo ocenění

Zdroj: Pralinqa