„Moje dcera má jeden velký sen. Stát se baletkou. A já se snažím, abych se jí alespoň částečně splnil.“ Tak začíná vyprávění maminky třináctileté Lary. Za zdánlivě banálním přáním se ovšem skrývá silný příběh. Když se narodila, rodiče věřili, že si odvážejí zdravé miminko. Pak byla ale Laře diagnostikována dětská mozková obrna. Nemoc, o které si mnoho lidí myslí, že byla vymýcena už v minulém století. A život rodiny se obrátil o 180 stupňů.

„Lara trpí specifickou formou, která v mozku nejvíce zasahuje mozeček a centrum rovnováhy. Projevuje se to zejména při chůzi,“ popsala matka dívky. Kromě toho má i potíže se zrakem. „Chybí jí duhovka v obou očích. Je světloplachá, krátkozraká a má pět dioptrií,“ doplnila výčet problémů.

Námaha se vyplatila, chyběly peníze

Lara do dvou let neseděla, neplazila se, nechodila ani nemluvila. S tím se ovšem matka, která na dívku zůstala sama, nehodlala smířit. Trpělivě cvičila s holčičkou Vojtovou metodu a rehabilitovala s ní jízdou na koních a plaváním. Dokola procvičovaly logopedii. A námaha se vyplatila.

Po dvou letech dělala Lara pokroky, holčička si dokázala sednout a plazit po břiše. O tři roky později objevila maminka metodu rehabilitace založenou na cvičení ve speciálních oblečkách. Jako samoživitelka obracela každou korunu, přesto se rozhodla ji aspoň vyzkoušet. Na velmi nákladnou rehabilitaci trpělivě šetřila a sháněla peníze. Pokroky se dostavily, už když Lara rehabilitaci absolvovala poprvé.

Uběhlo osm let a dnes se už se dívka díky nezdolné maminčině energii pomalu postavila na nohy. Vydrží stát jen chvilinku a s oporou ujde dokonce několik metrů. Pro někoho nic zvláštního, pro Laru a její maminku zázrak. Vyhráno ale nebylo. „Dcerka velmi bojuje s nekontrolovatelnými a nebezpečnými pády. Nemá totiž žádné obranné reflexy, proto musí být neustále pod dohledem jiné osoby,“ vysvětlila maminka. Financování dalších intenzivních rehabilitačních pobytů, které by Lara potřebovala ideálně dvakrát ročně, je ale nad její síly. Náklady totiž v současnosti představují částku převyšující 60 tisíc korun. A proto se obrátila s žádostí o pomoc na Patrona dětí, kde i minimálním příspěvkem může dívce pomoci kdokoliv. Stovka ke stovce a zázraky se dějí.

Pomoc potřebuje víc než stovka dětí

Lara bohužel není jediným dítětem, které potřebuje pomoc a finanční podporu ke svému uzdravení. „V současné chvíli čeká na finanční podporu 114 dětí,“ potvrdila mluvčí projektu Patron dětí Kateřina Havelková.

close Matýsek info Zdroj: Patrondeti.cz zoom_in Jedním z nich je třeba malý Matyáš. Stejně jako u Lary byla i jemu diagnostikována dětská mozková obrna. „Celý jeho život se tak hodně točí kolem prohlídek, rehabilitací a cvičení – jedna z nich je například neurorehabilitace zvaná Klim-therapy,“ popsala jeho matka.

Časově i finančně náročný léčebný program přináší velké pokroky, ačkoliv dítě není schopné samostatně sedět ani stát. Objevily se také problémy s kyčlemi a spastickými křečemi, které se s věkem a růstem zhoršují. „Aby se mohl chlapcův stav lepšit, potřebuje cvičit pravidelně a efektivně,“ přiblížil stav malého chlapce rehabilitační terapeut Václav Arnošt. Ten je také patronem nemocného chlapce. Mít svého patrona je totiž jednou z podmínek podpory. Právě v tom je nezisková organizace Patron dětí výjimečná.

Finanční sbírka probíhá formou crowdfundingu, kdy se na dar skládá řada dárců. Podmínkou je, aby cílová částka potřebná na léčbu, zdravotní pomůcky i sociální podporu při studiu jako v případě dívky, jejíž otec zůstal v důsledku Covid-19 bez práce a maminka je těžce nemocná, byla vybrána v čas. A právě o ten jde především v každém z dětských příběhů. Podrobnosti o nich najdete na webu www.patrondeti.cz.

Co je patron dětí a komu pomáhá, vysvětlila Deníku manažerka PR a marketingu Kateřina Havelková:

Dřív mívalo každé dítě svého kmotra či kmotru, kteří pomáhali, když to z nějakých důvodů nemohli dělat jejich rodiče. V současné době funguje instituce „kmotra“ spíš okrajově, s trochou nadsázky se ale dá říci, že kmotry nahradil Patron. V tomto případě název neziskovky, která pomáhá dětem. „Pomoc Patrona dětí probíhá formou crowdfundingu, kdy se na dar rodině skládá řada malých i velkých dárců. Když je sbírka naplněna, pořizujeme pro dítě přímo dar, o který bylo požádáno, tedy věc nebo službu,“ vysvětluje manažerka PR a marketingu projektu Kateřina Havelková.

Kolika dětem už jste pomohli?
Společně s našimi dárci jsme od konce roku 2017, kdy byl Patron dětí založen, podpořili více než 2 700 dětských příběhů, na které přispělo přes 19 500 lidí částkou převyšující 34 milionů korun. Vzhledem k tomu, že náš provoz je financován Nadací Sirius, jde na pořízení daru celých sto procent vybrané částky.

Většina lidí, kteří se dosud nesetkali s konkrétním příběhem, je přesvědčena, že takovým rodinám pomáhá štědrá sociální síť. Proč tomu tak v konkrétních případech, kterým se věnujete, není?
My nepomáháme pouze dětem, které mají sociální znevýhodnění, ale i těm, které mají zdravotní potíže a ty do té sociální sítě až tolik nepatří. Ano, ona tady je a určitě funguje, nicméně nezaplatí všechno. Děti potřebují víc než jen základní potřeby, i když jejich rodiče často nemají ani na obědy ve škole, a to už nemluvím třeba o táborech nebo jiných volnočasových aktivitách, které děti ke svému rozvoji potřebují. Často nemají na jízdné, aby se dopravily do školy, pokud není v jejich městě, nemají na školní pomůcky, na kroužky… A na to dávky nejsou, proto pomáháme my.

A pak je tady ta zdravotní stránka. Tam tedy, jak zmiňujete v příbězích, nehradí všechny úkony zdravotní pojišťovny?Pojišťovny hradí samozřejmě hodně věcí, ale jsou tu i rehabilitace a fyzioterapie a různé další léčebné postupy, které nejsou zařazeny do zdravotního pojištění a nebo se proplácejí jen částečně. Například Lara potřebuje speciální rehabilitaci několikrát ročně! A hrazena není vůbec, takže není zbytí než shánět peníze podobným způsobem, jako je sbírka projektu Patron dětem.

Čím je Patron specifický a jak se liší od jiných charitativních organizací, které také pomáhají dětem?
Každé dítě, kterému pomáháme, musí mít svého patrona. Tedy člověka, který ručí a potvrzuje, že potřeba dítěte je oprávněná. Může to být v podstatě kdokoliv. Lékař, učitel, rodinný známý, jen to nesmí být přímý příbuzný. A další specifikum je naše oddělení Risk, které velmi pečlivě prověřuje, aby se pomoci nedalo zneužít na úkor těch, kteří to opravdu potřebují a v podstatě i na úkor dárců, kteří přispějí, i když mají sami často hluboko do kapsy.

Děje se to?
Bohužel ano a uvedu to na příkladu. Ty pokusy se objevily v rámci mimořádné pomoci, kterou jsme vyhlásili dva týdny po vyhlášení nouzového stavu. Dostali jsme 5,1 tisíce žádostí. Po prověření jsme ale vyplatili pouze 760.

O jakou pomoc jde?
Máme tři typy této mimořádné pomoci. Jeden je balík základních potřeb v hodnotě tři tisíce korun s potravinami a drogerií pro rodiny s dětmi v hmotné nouzi. O tu se může žádat opakovaně. A pak jsou tam peníze na základní potřeby. To je jediné, kdy je dáváme přímo. Tři tisíce bez patrona, pět tisíc s patronem. Pomáháme i s úhradou nájemného pro rodiny s dětmi až po dobu dvou měsíců.