Byl jeden 
z raněných

Během srpnové okupace tehdy v Liberci zemřelo devět lidí a dalších 47 jich bylo zraněno. Dávku z kulometu dostal právě i Miroslav Bernard. „Ačkoli teprve čtrnáctiletý, neváhal přijít k liberecké radnici a vyjádřit nesouhlas s okupací své vlasti vojsky Varšavské smlouvy. Zasažen byl tehdy osmi kulkami a množstvím střepin. Přežil jen zázrakem," vzpomíná jeho přítel Václav Menšík. I tato událost vedla k pozdějšímu vzniku pietního místa. „Nápad vytvořit pomník obětem jsem nosil v srdci už od té doby. Po pádu socialismu jsme vyhlásili sbírku na jeho vznik. Lidé nám nosili, co měli. Jedna paní přinesla i svou Janského plaketu za dárcovství krve se slovy Krev za krev," vzpomínal už dříve Bernard.

Má podobu tankového pásu

Pomník má podobu tankového pásu a je z bronzu. Jsou v něm zrcadlově otisknutá jména obětí okupantů. Poslední článek tankového pásu je prázdný. „Je to článek za mě, protože po postřelení jsem měl dlouho smrt na jazyku," podotýká Bernard.

Památník obětem okupace je umístěný na čelní straně liberecké radnice. Jeho autorem je zdejší sochař Jiří Gdovín. Slavnostně byl odhalen 21. srpna 1990. V současné době slouží nejen jako připomínka okupace, ale také jako pietní místo. Například při úmrtí prezidenta Václava Havla ho lidé obložili svíčkami, květinami a fotografiemi.
Miroslav Bernard dnes žije v Anglii, kde působí jako lektor v oblasti ekologie.