Například ve vyhlášeném Knihkupectví a antikvariátu Fryč se po něm doslova zaprášilo. Ti, kteří ho ukořistili, se radovali z nového přírůstku do knihovny a oči jim zářily nedočkavostí, až se budou moci ponořit do této regionální publikace, která společně s mapovými aplikacemi představuje kolektivní paměť města Liberec.

„Zájem o atlas nás překvapil velice. Do jisté míry kopíroval zájem o celý projekt. Do každé z jeho tří fází se totiž obyvatelé Liberce zapojili velmi rychle a velmi intenzivně. Atlas vyšel v nákladu pěti set kusů a během prvního dne jsme vyřídili zhruba sto objednávek,“ řekl Deníku Daniel Vrbík z katedry geoinformatiky a didaktiky informatiky Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP). Ten stojí společně s lingvistou Václavem Lábusem z téže fakulty za celým projektem.

Ačkoli je většina nákladu už vyprodaná, posledních pár desítek kusů lze ještě získat v univerzitním e-shopu. „Dotisk atlasu neplánujeme. Vzhledem k jeho úzkému zaměření pouze na území Liberce si myslíme, že by o něj už nebyl tak velký zájem. A neradi bychom skončili s mnoha sloupci atlasu ve skladu,“ dodal.

Obchodní akademie Liberec.
Studenti z Liberce triumfovali. Vytvořili nejlepší logo a video v kraji

Projektem Živá jména navázali tvůrci na jejich dřívější spolupráci na výzkumu oficiálních i neoficiálních zeměpisných jmen v menších obcích Libereckého kraje. Během něj v nich rostla touha zaměřit se na ta, pro ně zajímavější, jména neoficiální, a to v území, které jim je blízké.

Studiem neoficiálních zeměpisných jmen se v České republice až na ostravskou filozofickou fakultu nikdo nezabývá. „V tomto rozsahu a podrobnosti jsme dokonce jediní. Museli jsme proto vymyslet, jakým způsobem vůbec jména sbírat a validovat. A následně celý projekt technicky zabezpečit a realizovat,“ zdůraznil Lábus.

První fázi, ve které probíhal sběr jmen, spustili na podzim v roce 2019. V následujících letech následovaly další fáze jako zjišťování znalosti jednotlivých jmen a zachycení prostorového vymezení vybraných jmen. Samotný Atlas libereckých živých jmen začal pozvolna vznikat v polovině předloňského roku, s větší intenzitou na něm pracovali od začátku loňského roku až do října, kdy jej odeslali do tisku.

Požár baru v blízkosti libereckého vlakového nádraží zaměstnal všechny složky Integrovaného záchranného systému.
Muže podezřelého ze zapálení libereckého baru už policie zadržela

„Pro výběr jmen do atlasu jsme zvolili dvě kritéria. Prvním, objektivním je jejich zjištěná znalost mezi lidmi. Do atlasu se tak dostala všechna jména, u kterých jsme zjistili 60% a vyšší znalost. Tato jména jsme doplnili naším subjektivním výběrem,“ podotkl Vrbík s tím, že u vlastního výběru se řídili tím, zda jim přišla jména něčím zajímavá. Ať už historií, formou nebo příběhem, který respondenti do mapové aplikace doplnili. „V některých případech jsme také chtěli pro konkrétní místo ukázat všechna jména, proto tedy v atlase najdou čtenáři například pro Dům kultury nejen označení Kulturák, ale i Rakev, Obrácený necky, Stodola nebo Cihelna,“ osvětlil geoinformatik.

Součástí regionální novinky jsou autentické poznámky, které představují velkou přidanou hodnotou celého projektu. Dokládají často jen ústně předávanou historii daných míst, vysvětlují řadu pojmenování, která by bez nich nebyla pochopitelná. A často jsou velmi vtipné. Proto tvůrci od začátku počítali s tím, že se v atlase objeví. „Kromě doplňujících informací k lokalitám a jejich jménům mají v atlase své místo také proto, že umožňují lidem, kteří se projektu zúčastnili, získat pocit „spoluautorství“ na atlase. A tak to skutečně vnímáme i my. Mapa živých jmen ani atlas by bez pomoci lidí a jejich znalostí nikdy nevznikly,“ podotkl lingvista.

Zmapované lidové názvosloví našlo uplatnění například u integrovaného záchranného systému. Data využívá Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje, který ho využívá ve svých mapových podkladech pro lokalizaci volajících. Jména je možné využít v cestovním ruchu nebo jako jeden z podkladů při tvorbě nových oficiálních pojmenování.

Okružní linka číslo 40 obsluhuje zdravotnická zařízení, autobus zajíždí k liberecké nemocnici a k EUC Poliklinice Liberec.
FOTO, VIDEO: Okružní linka číslo 40 je v provozu. Autobus zajíždí k nemocnici

Dalším praktickým dopadem tohoto projektu je právě metodika, jak k neoficiálnímu názvosloví přistupovat. To může být zajímavé pro obce, které uvažují o vytvoření oficiálního názvosloví například proto, že dosud nemají pojmenovanou uliční síť. „Neoficiální jména jsou záznamem kolektivní paměti lidí, jsou kulturním dědictvím obyvatel daného místa. Že je to zajímavé i pro jiná místa, dokládá využití naší aplikace na několika dalších místech, například ve Slapech či na Frýdlantsku,“ uzavřeli tvůrci celého projektu.