Je nekvalitní s vysokým obsahem síry a nízkou výhřevností. Přesto na hnědé uhlí z Turówa nedají Poláci dopustit. Jeho devizou totiž je, že je ho v zemi spousta, těžit se tam dá do roku 2044. Koncese na těžbu sice končí společnosti PGE za 3 roky, přípravy na rozšíření dolu směrem k Česku ale běží v plném proudu. „Důl má jít o dalších 80 metrů do hloubky a k české hranici se přiblíží na 300 metrů. Čili z horních oken na Uhelné budou koukat rovnou do té díry," říká starosta Hrádku Josef Horinka.

O tom, že rozšíření Turówa znamená ztrátu vody pro Frýdlantsko, Chrastavsko a Hrádecko už bylo napsáno mnoho. „Jenže právě, že se jen mluví a píše, ale my potřebujeme reálná opatření. Potřebujeme, aby vláda začala konat a finančně nám pomohla," apeluje Horinka. „Jediný, kdo zatím ztrátu vody řeší, je Liberecký kraj. Obce, které budou rozšířením nejvíc zasaženy, už dostaly dotaci na pořízení projektové dokumentace, která řeší jejich napojení na vodovodní síť. Jenže to nestačí," varuje starosta Frýdlantu a předseda představenstva Frýdlantské vodárenské Dan Ramzer.

OBŘÍ NÁKLADY

Náklady na zajištění náhradní vody pro region s více než 25 000 obyvateli jsou obrovské. „Jen opatření pro Chrastavsko a Hrádecko přijde na 400 milionů Kč. V Machníně se počítá s úpravnou vody, musí se vybudovat přivaděč pro Hrádek a další," říká ředitel odboru investic Severočeské vodárenské David Votava. Opatření pro Frýdlantsko jsou ještě vyšší. „Spočítali jsme to na 909 milionů. Je v tom propojení současných samostatných dvanácti zdrojů vody na Frýdlantsku a přivaděč vody buď z přehradní nádrže Souš nebo Josefův Důl," uvedl ředitel Frýdlantské vodárenské Petr Olyšar.

„Miliardu a půl nejsme jako vodárenské společnosti schopny dát dohromady. Jedině, že bychom zdražili lidem vodu, ale to bychom se dostali do úplně jiných cenových dimenzí, to není možné. Proto chceme, aby se ve státním rozpočtu vytvořila už teď rozpočtová položka, ze které se uhradí 100 % nákladů, než bude dohodnuta na mezinárodní úrovni kompenzace z polské strany," uvedl předseda dozorčí rady SVS Jiří Kittner.

POVĚŘTE NĚKOHO

Tento požadavek chtějí zástupci vodárenských firem a kraje přednést na jednání vládní pracovní skupiny 9. února, která má dopady rozšíření Turówa řešit. Stejně tak tam zazní požadavek na vytvoření pozice vládního zmocněnce.

„My vůbec nejsme pro polskou stranu partneři, nebaví se s námi. PGE je státní firma, tohle se musí řešit na vládní úrovni. A vládní zmocněnec má oprávnění jednat za stát. Musí to jednání být ale rychlé a konstruktivní, tlačí nás čas," upozorňuje Votava.

Na Frýdlantsku i Hrádecku už totiž připravují podklady pro územní řízení. „Jenže všechno má svoji platnost, když nám územní rozhodnutí vyprší dřív, než se začne stavět, tak jsme všechny peníze vyhodili do vzduchu. Navíc v těch nákladech nejsou započítány peníze na majetkoprávní vypořádání. Povedeme trubky přes spoustu pozemků, bude se muset vykupovat, to bude velmi náročné," upozorňuje Horinka.

Vody ubývá v dotčené oblasti už teď. Kde dřív byly potoky, neteče nic. „Dřív jsme tu v Heřmanicích měli zdroj vody, kterým jsme zásobovali i polskou Bogatyni a napouštěli náš rybník. Dřív jsme ho napouštěli 2 dny, teď to trvá i víc než 14 dní, voda se opravdu ztrácí, lidem vysychají studně," upozorňuje předseda Mikroregionu Frýdlantsko Vladimír Stříbrný. Podle něj ani není žádná naděje, že by Poláci rozšiřování dolu kvůli námitkám ČR stopli. „Viděli jsme to u stavby 11 elektrárenského bloku v Bogatynii. Poslali jsme námitky a nic, staví vesele dál, ani neodpověděli," říká Stříbrný.

Evropské fondy nepomohou

Peníze na technická opatření na přivedení vody na Frýdlantsko, Chrastavsko a Hrádecko v důsledku rozšiřování Turówa evropské fondy příliš nevyřeší. „Dostali jsme od vlády doporučení, ať si o peníze na stavbu přivaděčů a vodovodů požádáme z evropských fondů. Jenže ty náš problém vůbec neřeší. V programu, který je na to vypsaný, je výše dotace 40 %, spíš tak 30 % to znamená, že 60 70 % by obce musely hradit z úvěrů nebo ze svého. Když si vezmu, že jen na Frýdlantsku se ty náklady pohybují kolem miliardy, tak to je naprosto nereálné," uvedl krajský radní pro životní prostředí Jiří Löffelmann. „Navíc se schválil zákon o rozpočtové odpovědnosti obcí, takže takhle obrovské úvěry si žádná obec nemůže dovolit vzít," potvrzuje starosta Hrádku Josef Horinka.

„Jedině, že zavřeme školy, přestaneme svítit, pak možná něco ušetříme a možná si konečně na vládě všimnou, před jak obrovským problémem tady stojíme," dodal starosta Frýdlantu Dan Ramzer.