Kdysi slavná továrna zeje prázdnotou. Rozsáhlý areál bývalé Textilany v Novém Městě pod Smrkem je nevyužitý od srpna 2004, kdy novoměstská fabrika definitivně ukončila výrobu.

Celý objekt patří mezi takzvané brownfields, které Liberecký kraj a státní Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest nabízejí investorům. „Je to areál, který má několik hektarů a je v něm několik budov z různého období. Jsou tam budovy z 19. století nebo i z 80. let 20. století,“ popsal areál Jan Marek, ředitel liberecké kanceláře agentury CzechInvest.

Právě to dělá podle jeho názoru areál poměrně neatraktivním pro investory. „Budovy jsou na sebe různě napojené a ani doprava uvnitř areálu není úplně jednoduché. Budovy jsou navíc v nepříliš dobrém stavu a všechny by rozhodně vyžadovaly nějakou investici,“ dodal Marek s tím, že areál úplně prázdný není. Jednu halu zabírá firma CiS Systems.

Zájemci o Textilanu jsou, ale většinou se rozcházejí s jejím vlastníkem v názorech na cenu. Areál by byl podle Jana Marka ideální pro lehkou strojní výrobu. „Ale kvůli nosnosti stropů skutečně jenom pro lehkou výrobu, protože budovy byly dělané přímo pro textilní průmysl,“ vysvětlil Jan Marek.

Otázkou zůstává jaké náklady by investor musel vynaložit na rekonstrukci a zda by se mu to vyplatilo více, než stavba nové haly takzvaně na zelené louce. „Je to diskutabilní, ale myslím si, že s dotací z Operačního programu podnikání a inovace by se to dalo uskutečnit,“ řekl Deníku Marek.

V posledních letech se však na frýdlantsko a novoměstsko investoři příliš nehrnou a oblast díky tomu trpí především vysokou nezaměstnaností.
Podle předsedy krajské Asociace samostatných odborů Milana Šubrta však tento odlehlý kout Libereckého kraje přece jen skýtá určitý potenciál.

„Pracovní síla tady určitě je a kdyby někdo nabídl srovnatelné platové podmínky jako mají lidé v Liberci, proč by lidé jezdili za prací až tam? Příkladem je firma CiS, která sídlí právě v areálu Textilany. Museli tam předělat jednu halu, ale teď se jim rozhodně nevede špatně. Navíc dávají práci více než 400 lidem, což je také potřeba ocenit,“ uzavřel Milan Šubrt.