Severočeské muzeum představí na Krajském úřadu v Liberci výsledky archeologických výzkumů, které provádělo při stavbách na území kraje. Podle archeologa Petra Brestovanského šlo o objevy opravdu výjimečné.

Protože muzeum nemá vlastní archeologickou expozici, kde by mohlo objevy vystavit, rozhodlo se, že využije vestibul Krajského úřadu a veřejnosti představí vlastní úspěchy a artefakty, které se skrývaly pod zemí. Expozice je přístupná ode dneška až do 30. června. Komentovaná prohlídka s vedoucím výzkumného týmu Severočeského muzea archeologem Petrem Brestovanským se uskuteční 16. června 
v 16 hodin.

Nejúspěšnějších deset let

Za posledních deset let se několikanásobně rozrostly archeologické sbírky Severočeského muzea v Liberci. A zároveň došlo k největším archeologickým objevům za celou historii archeologického pracoviště, které zde bylo zřízeno v roce 1955.

„Severočeské muzeum dnes nemá svoji archeologickou expozici, a proto si na výstavě budete moci připomenout a shlédnout asi 30 velkoformátových fotografii z vybraných výzkumů a ve dvou pultových vitrínách některé 
z nalezených artefaktů," řekl autor výstavy archeolog Petr Brestovanský, kterému se při záchranných výzkumech na různých stavbách v Libereckém kraji podařilo objevit 
a zdokumentovat celou řadu unikátních nalezišť.

Pohřebiště, vesnice i pec na chleba

V roce 2005 bylo v Příšovicích, v poloze na Cecilce, objeveno jedno z nejzachovalejších 
a největších pohřebišť v republice z pozdní doby bronzové. Stáří se odhaduje na bezmála 3000 let. „Pohřebiště nám dává představu o pohřebních rituálech té doby díky nálezu unikátního žároviště na spalování mrtvých. Rekonstruováno bylo více jak půl tisíce pohřebních nádob z 90 žárových hrobů. Část pohřebiště byla pro svoji výjimečnost prohlášena kulturní památkou," doplnil archeolog.

V roce 2007 byla podle něj objevena u dálnice opět na katastru Příšovic největší vesnice raných zemědělců 
z mladšího neolitu. Sedmnáct dlouhých domů a přes 20 dílenských okrsků na výrobu štípané a broušené industrie dělají z této lokality největší prehistorické výrobní a sídelní centrum v období vypíchané keramiky ve střední Evropě. Jeho stáří je 6700 let.

V roce 2010 našli archeologové významné objevy 
v Hrádku nad Nisou. „Vampýr Tobiáš" z období vlády Jana Lucemburského má dnes vlastní expozici v Bráně Trojzemí a dubový trám unikátní stavby z let 1219-1235 posunul historii Hrádku nad Nisou před první písemnou zmínku o Žitavě.

V témže roce byl proveden velký výzkum na náměstí ve Frýdlantu a objeveny základy velké renesanční radnice. „V expozici Špitálek je 
k vidění nález a rekonstrukce chlebové pece staré bezmála 500 let," připomněl Petr Brestovanský s tím, že spolu se svým týmem objevili v letech 2011-2013 při průzkumu 
v Raspenavě část základů gotického kostela a největší hřbitov zkoumaný v okrese Liberec s více jak 260 hroby. „V jednom z nich byly objeveny zbytky roucha tkaného zlatou nití," řekl archeolog.

Mince a vojáci

Liberec nezůstává pozadu a také odhaluje svá historická tajemství. V roce 2011 probíhal na Nerudově náměstí výzkum více jak sedmdesáti ostatků vojáků pochovaných 
u tamního lazaretu z období sedmileté války po bitvě u Liberce 21. dubna 1757. O dva roky později následoval dlouho očekávaný výzkum nejstaršího libereckého hřbitova u kostela sv. Antonína Velikého, který odkryl ostatky 175 původních obyvatel. „V nejstarších hrobech byly objeveny středověké mince," zve Petr Brestovanský.