Monte Cassino, Arco, Sulmona, Padula. Místa, která dnes v Itálii lákají na dovolenou, za 1. světové války v nich ale byly obří zajatecké tábory. Sdružení Archa 13 teď s italskými historiky a městy domlouvá, jak shromážděné informace o těchto táborech dostat i do Liberce. „V Ostašově jsou pozůstatky na zajatecký tábor, ve kterém bylo za 1. světové války koncentrováno 55 tisíc italských a ruských zajatců. Chceme tam zřídit jakési mezinárodní centrum pro 1. světovou válku právě z pohledu zajateckých táborů,“ líčí za Archu Petr Pimek. Téma přitom podle něj není náhodné ani přežité.

„Legionáři z první války mají kolem sebe jakousi gloriolu, zatímco vojáci, kteří padli do zajetí, se opomíjí. Přitom jich byla obrovská spousta a jejich rodiny často nevědí, kde a jak skončili. Před pár dny jsme v Itálii kladli věnce na hroby dvou českých legionářů a najednou koukám, vedle je dalších deset hrobů s českými jmény, o kterých jsme neměli tušení. Byli to prostí rakousko-uherští vojáci, kteří nezběhli, padli do zajatí a pak už nikoho nezajímali,“ poznamenává Pimek s tím, že na opomenuté hroby naráží Archa s Československou obcí legionářskou po Evropě každý rok.

SJEDNOCENÉ INFORMACE

Archa s legionáři si proto dala nemalý cíl. Zmapovat zajatecké tábory 1. světové války po celé Evropě a provést evidenci hrobů. „Není to o tom, že by takové aktivity nikdo nedělal. Jenom to není propojené. Třeba v Itálii je hodně historiků, kteří ta jména vyhledávají, ale k nám už se nedostanou. Navíc jsme zjistili, že i u těch zmapovaných hrobů mají řadu českých jmen zkomolených, takže se v tom těžko orientuje,“ říká Pimek.

Vzniknout by tak měl speciální web, který doplní údaje dostupné dnes na stránkách ministerstva obrany. Zájemci by se z něj měli dozvědět, kde všude po Evropě zajatecké tábory byly, kde jsou jaké hroby a budou tam i kontakty na příslušné historiky v daném místě. Že podobná aktivita není ani 100 let od války nepatřičná, dosvědčuje i zájem lidí při hledání jejich předků. Databáze Vojenského ústředního archivu v Praze je v neustálém provozu. „Ráda takové informace uvítám. Můj pradědeček byl legionářem v Rusku, padl do zajetí měsíc poté, co ho odveleli na frontu. Jenže, kde přesně v zajetí byl, to jsme zatím nezjistili, pradědeček už nežije a moc informací není,“ řekla Deníku Michaela Černá z Liberce.

KAPLE POZDĚJI

Před třemi lety představila Archa i svůj plán na Památník zajateckého tábora v Ostašově, který zpracoval arch. David Vávra. „Zatím nám to vše komplikoval územní plán, který tam nepočítá s žádnou výstavbou. Ale teď už bychom snad měli od města dostat do výpůjčky požadované pozemky. V první fázi tam chceme udělat naučnou stezku, repliky lágrových domů a kaple smíření by přišla později,“ dodal Pimek.