„Tady u nás si nemůže tolik dovolit jako v Liberci,“ zhodnotil vychovatel z Výchovného ústavu v Chrastavě přemístění mladistvého agresora romského původu z libereckého diagnostického ústavu.

Násilníkovi je sice teprve čtrnáct, ale už má bohatou kriminální minulost. Na konci dubna u Teplic přepadl se svým bratrancem třináctiletého gymnazistu bílé pleti Patrika. Protože jim Patrik nemohl dát ani peníze a ani mobil, neboť nic z toho neměl, zmlátili jej tak, že střet s nimi odnesl chlapec roztrženou slezinou, naraženou ledvinou, otřesem mozku a dvěma zlomenými žebry. Přitom vykřikovali rasistická hesla.

Protože mladší z obou násilníků ještě nedovršil patnácti let, skončil v Dětském diagnostickém ústavu v Liberci. Ocitl se mezi dětmi, z nichž mnohé nic neprovedly, jen tu třeba čekají na umístění do náhradní péče.

„Chlapec se v diagnostickém ústavu choval agresivně. Dětem vyhrožoval, sprostě jim nadával a pořád plánoval útěk,“ podotkl zdroj, blízký diagnostickému ústavu.

Podle ředitelky Boženy Lányové všem dětem ústav zaručuje pocit bezpečí. Nicméně pár dní poté, co se nikoliv o výrostka, ale o ostatní děti v jeho blízkosti začala zajímat média, mladého agresora uklidili do Chrastavy.

„U nás se zatím agresivně nechová. Teprve se rozkoukává. Je drobnější postavy, cítí respekt ke starším chlapcům. Nemá moc možností k tomu, aby se zde před někým předváděl,“ řekl ředitel Výchovného ústavu v Chrastavě Zdeněk Pelda. „U nás panuje přísnější režim. Tak sám brzy zjistí, že si nemůže moc vyskakovat,“ doplnil.

Jak doplnil ředitel Zdeněk Pelda, výchovný ústav striktně po všech svěřencích vyžaduje, aby dodržovali jasně určená pravidla. Za to pak chovanci mohou získat určitý bonus, kam patří třeba vycházky nebo zájmové kroužky. „Pokud někdo daná pravidla porušuje, tohle všechno padá,“ zdůraznil.

Podle vychovatele, který má chlapce na starosti, mladý Rom se dosud nikam nezařadil. Ve výchovném ústavu je teprve čtvrtý den, rozkoukává se. „Víme, co provedl. Je to agresor, ale u nás se ho nikdo nebojí. Já pracuji v ústavu šestnáct let, poradil jsem si už s jinými případy. Mám na to své prostředky, a ostatně i postavu,“ poznamenal s humornou nadsázkou. K dennímu režimu násilníka patří samozřejmě povinná školní docházka. Úkoly s ním dělá jeho vychovatel. „Uvidíme, co bude, až se trochu otrká,“ řekl.

Výchovný ústav v Chrastavě se dostal na titulní stránky všech novin v lednu roku 1998, kdy zdejší sedmnáctiletý chovanec ubil samorostem sedmačtyřicetiletou vychovatelku k smrti. Její sestru, která jí přiběhla na pomoc, vážně zranil. Dostal osm let vězení.