Liberec – Je krátce před dvanáctou. Před denním centrem občanského sdružení Naděje se ukázněně řadí několik mužů. Vzhledem bezdomovci, chováním gentlemani. Když přijdu blíž, rozestupují se a nechávají mě vstoupit jako první, přestože jistě počítají vteřiny, které je dělí od tepla.
V denním centru je čeká nejen polévka, čaj, sprcha, pračka, případně darované zimní oblečení, ale hlavně možnost strávit chvíli pod střechou. Někteří tak přečkají mrazivé odpoledne, než budou moci využít nocleháren ve dvou azylových domech, jejichž kapacita také není nafukovací.

Na ty, kteří nemají dvacetikorunu na přespání, čeká mrazivá noc. Někteří ji přečkají na nádraží, pokud je nevyženou strážníci, jiní v chatrných přístřešcích a jeden z nich dokonce – v kanále.
„Nedávno sem přišla paní a zeptala se, kolik stojí přespání v ubytovně a zda by nemohla těm nejpotřebnějším zaplatit nocleh. Něco na způsob adopce,“ vypráví o lidské solidaritě vedoucí střediska Radek Hanzl. Jeden ze čtyř zdejších zaměstnanců.

Její nápad je inspirativní. Teď před Vánocemi každý přemýšlí, čím udělat druhým radost za tisíce, a tady stačí pouhá stovka. Za ni je možné darovat lidem, které spletitý osud vyhnal na ulici, pět nocí v teple. „Spektrum je tu široké. Od lidí z výkonu trestu, až po hodné dědečky. Většinou jsou to lidé se základním vzděláním, ale i inženýři, dokonce sem chodil na polévku i jeden architekt,“ charakterizuje klienty denního centra Radek Hanzl.

Centrum bylo za přispění magistrátu a Libereckého kraje otevřeno koncem letošního srpna. Kromě základních potřeb tu poskytují také základní sociální a pracovní poradenství. „Ze 180 lidí, kteří tu projdou, jich tak 20 procent vrátíme do života. A to je pro nás obrovská motivace,“ uzavírá vedoucí střediska.