Šance pro děti bez domova na náhradní rodinu se v Libereckém kraji vloni zvýšila. Podle statistik dokonce o třetinu. Jde ale pouze o žádosti o osvojení dítěte, které dorazily na Krajský úřad Libereckého kraje, který náhradní rodinnou péče koordinuje. Pěstounů, ať už těch krátkodobých nebo dlouhodobých, nepřibývá.

Podle Kateřiny Blažkové, která má v Libereckém kraji na starost kampaň „Mít domov a rodinu: Samozřejmost nebo vzácnost?“, je z dlouhodobého hlediska pěstounů nedostatek. To je také jeden z argumentů, který zaznívá při aktuálním rozhodování o zrušení kojeneckých ústavů v ČR. Právě tam míří ty nejmladší děti, o které se nestarají vlastní biologičtí rodiče. Česká republika je přitom poslední země v Evropské unii, která děti do tří let věku umisťuje do ústavní péče. V okolních státech včetně Slovenska se o tyto děti starají pěstouni, kteří jim poskytují potřebnou péči, lásku a pozornost. Suplují tak přirozené rodinné prostředí, které je podle odborníků velice důležité pro budoucí rozvoj dítěte.

Marie Fryaufová působí v Krajské nemocnici v Liberci jako ředitelka ošetřovatelské péče. Laicky řečeno vykonává funkci hlavní sestry.
Hlavní sestra liberecké nemocnice: Sestřičky jsou ohromné, jen "díky" nestačí

V Libereckém kraji funguje zmiňovaná kampaň už šestým rokem. Pomáhá vyhledávat náhradní rodiče pro děti bez domova. Náhradní rodinná péče zahrnuje buď osvojení, nebo pěstounskou péči či pěstounskou péči na přechodnou dobu. Právě v prvním uvedeném stoupl vloni o třetinu počet rodičů, kteří požádali v Libereckém kraji o osvojení dítěte. Ve bývajících dvou formách náhradní rodinné péče se ukazatel oproti předchozím letům významně nelišil. V roce 2020 obdržel Krajský úřad Libereckého kraje celkem 50 žádostí o vykonávání náhradní rodinné péče. Oproti roku 2019 je to nárůst o 9 žádostí, a to převážně v pěstounské péči. Celkem 30 žádostí se týkalo přímo osvojení, 14 zařazení do evidence pěstounů a 6 do evidence pěstounů na přechodnou dobu.

„Jsme samozřejmě velmi rádi. Na druhou stranu stagnuje počet lidí, kteří chtějí vykonávat pěstounskou péči. Právě na ni se chceme v roce 2021 ještě více zaměřit,“ okomentoval vývoj v posledním roce náměstek hejtmana pro resort sociálních věcí Petr Tulpa.

Podaná žádost o náhradní rodinnou péči ovšem automaticky neznamená dítě umístěné do náhradní rodiny. Zhruba rok trvá odborné posouzení žadatele a všechny potřebné kroky. Vloni tak tímto sítem prošlo celkem 41 žadatelů, což je nejvíc za poslední tři roky. Zatímco lidí, kteří chtějí adoptovat dítě, bylo v roce 2020 schváleno 21, krátkodobých pěstounů bylo do registru v kraji zařazeno pouze sedm.

V Liberci vznikl experimentální lék na koronavirus
Je šetrný, působí rychle. V Liberci vznikl experimentální lék na covid–19

Jednou z nich byla i Erika z Liberce, která se spolu s manželem stala pěstounem na přechodnou dobu. Dítě do péče dostali velice rychle. „Věnovat se dětem v raném období, dát jim všechno – čas, lásku, pochopení, porozumění – má pro ně do života, myslím, největší smysl. Být tady pro kohokoliv a kdykoli je mým posláním a osudem. Vidím v tom veliký smysl a naplňuje mě to. Jsem šťastná,“ vysvětlila Erika důvody, proč se stala pěstounkou na přechodnou dobu.

Podle ní je ale velice těžké motivovat další lidi, aby se také stali pěstouny. „Není to jako nalákat někoho na dobrou zmrzlinu. Buď tu potřebu být potřebný v sobě člověk má, nebo ne. Také je potřeba, aby měl žadatel sám dobře položené své kořeny a také, aby všichni kolem s tím rozhodnutím byli v pohodě a podporovali ho,“ uvedla pěstounka, která přijala před půl rokem do péče holčičku přímo z porodnice. V současné době se chystá na asi psychologicky nejtěžší moment náhradní rodinné péče, a to předání dítěte adoptivním rodičům. „Pro nás pro všechny to bude nová neznámá. Celou dobu počítáme s tím, že ji předáme a doufáme, že jsme jí do života dali dobrý základ. Budu tu pro malou už napořád. Kdyby kdykoliv v životě potřebovala, budu tu pro ni, může se na mě obrátit. Když budu moci, vždycky ji pomohu. Je to úžasná holčička a vždycky bude naším prvním pěstouňátkem,“ řekla Deníku Erika z Liberce.

Podobně se vyjádřila také Šárka z Jablonce, kterou také čeká loučení s prvním dítětem, které jako krátkodobá pěstounka dostala loni do péče. „Teď začínáme se seznamováním, jsem celkem klidná, ale vím, že až se za princeznou zavřou dveře definitivně, tak to bude údolí slz,“ prozradila pěstounka. Šárka se stala náhradním rodičem proto, aby „děti, které nemají to štěstí vyrůstat ve své rodině, nemusely trávit žádný čas v dětských domovech.“

V libereckém divadle pózoval Mauglí.
Kniha džunglí ožije. V libereckém divadle pózoval Mauglí

Svou první zkušenost popsala jako bezproblémovou. „Napoprvé jsem byla ušetřena bezesných nocí, které zažívají pěstounky s dětmi, které mají abstinenční příznaky, vrozené vady, jsou týrané či zneužívané. Do péče jsem si přebírala úžasnou, zdravou princeznu z porodnice, která mě okouzlila na první pohled. Jsem vděčná za to, že první měsíce svého života může strávit v naší rodině a že jí můžeme dát vše, co potřebuje. Jistotu, jednu pečující osobu a lásku,“ uvedla pro Deník Šárka z Jablonce.

Obě děti, o které se Šárka s Erikou starají, mohly díky náhradní rodinné péči trávit první dny a týdny života ve stabilní rodině a nikoli v ústavní péči. V roce 2020 mělo podobné štěstí celkem 39 dětí, které získaly náhradní rodinu prostřednictvím Libereckého kraje. Z toho 19 dětí bylo osvojeno a 20 dětí putovalo do pěstounské péče. „Zaznamenali jsme, že lidé si osvojují děti z etnických menšin nebo děti handicapované. Novou rodinu nalezlo sedm dětí romského, poloromského a bulharského původu. U pěstounské péče patřilo 9 z 20 dětí k romské nebo napůl vietnamské menšině a v jednom případě se podařilo umístit dítě s Downovým syndromem. Pokud by to znamenalo začátek boření mýtů, byla by to skvělá zpráva,“ prohlásil náměstek Tulpa. Ochota lidí poskytnout náhradní rodinnou péči dítěti z etnické menšiny se tedy meziročně zdvojnásobila.

Pěstounská péče na přechodnou dobu je specifická forma péče, kterou se řeší krizová situace dětí. „Tyto náhradní rodiny jsou vlastně profesionálními pěstouny, kteří jsou za svou práci honorováni a musejí být připraveni přijmout dítě v krizové situaci prakticky 24 hodin denně,“ dodal Tulpa.

Třináctiletý Kája z Hrádku nad Nisou trpí jednou z poruch autistického spektra. Nějaký ten pátek mu dělá společnost čtyřnohý parťák Zoe, kterého rodina získala od neziskové organizace Pomocné tlapky.
Od štěňat k hrdinům. Pomocné tlapky cvičí asistenční psy, kteří pomáhají

Tento týden by měli poslanci rozhodovat o novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. K ní předložila skupina poslanců pozměňovací návrh, který by znemožnil umisťování těch nejmenších dětí do ústavních zařízení. Ústavní péči by měli nahradit právě krátkodobí pěstouni. „Jako pěstoun nabízím dětem rodinu, lásku, péči a běžný život. Vše nabízím 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. To vše, co mají biologické děti či vnoučata. Věřím, že nikdo z nás by nechtěl stát před rozhodnutím: Kam dám své dítě? Ale pokud by se už taková situace objevila, moje volba by byla jasná. Svoje dítě bych nikdy nedala do ústavní péče. Vždy bych chtěla hodnou tetu a strejdu, babičku a dědu, nebo náhradní rodinu. Právo na rodinu mají všechny děti!“ napsala pěstounka Andrea z Liberce v dopise těm poslancům, kteří zánik kojeneckých ústavů zatím odmítají.

„Kromě České republiky již dnes v Evropě existují kojenecké ústavy pouze v Bělorusku a na Ukrajině. Celá odborná veřejnost již roky volá po ukončení kojeneckých ústavů a upozorňuje na to, jak drahý jejich provoz je. Zároveň je připravena o děti se postarat v menších zařízeních, a především v pěstounských rodinách. Děti patří do rodin, ne do ústavů,“ apelovala na poslance Andrea, která poskytla dočasnou péči už šesti dětem.

Počet zařízení pro děti do tří let věku podle úřadů dlouhodobě klesá a s tím klesá počet dětí umístěných do ústavní péče. Podle vyjádření ministerstva zdravotnictví v nich v roce 2018 bylo 441 dětí do tří let, do roku 2020 tento počet klesl na 265 dětí.