V pátek se sešli v Liberci za přísných bezpečnostních podmínek představitelé Židovské obce a veřejné správy se členy místní komunity, aby vzpomněli na události, které se odehrály přesně před 75 lety, kdy začalo vypalování desítek židovských synagog v Německu a českém pohraničí. Pietní obřad se konal v Památníku obětem šoa (hebrejsky holocaust, pozn. red.) v Ruprechticích, kde předseda liberecké židovské obce Michal Hron přivítal všechny přítomné.

Počátek konce

„Události, které si dnes připomínáme, se začaly nazývat Křišťálovou nocí, zřejmě proto, že nacisté rozbíjeli skleněné výlohy židovských obchodů a křišťálu byly plné ulice," vysvětlil na začátek Hron a pokračoval v proslovu, kde nezapomněl zmínit, že Liberecko bylo silně zasaženo a v jeho okolí byly vypáleny hned tři synagogy, v Liberci, Jablonci nad Nisou a v České Lípě. Mimo to bylo zničeno několik židovských hřbitovů a pomalu začínala veřejná ostrakizace Židů.

Hron také připomněl osud budovy a přilehlého židovského hřbitova, ve které se Památník obětem šoa nachází. Přítomným řekl, že ačkoliv je místní komunita jednou z nejmenších v republice co do počtu hlav, její význam je veliký. Památník, který vznikl ve hřbitovní obřadní síni se rozhodlo vedení židovské obce zřídit podle konceptu, který vytvořil student Fakulty umění a architektury Štěpán Gudev pod pedagogickým vedením Jana Stolína, který je autorem výtvarného řešení.

Památník
obětem šoa

„Základní myšlenkou památníku jsou přímky na stropě, které směřují k jednotlivým tragickým místům, v nichž zahynuli liberečtí Židé. Tyto linie pak pokračují svisle dolů k zemi, kde končí. U každé svislé čáry jsou jména lidí, kteří v onom místě našli smrt. Každá čára znázorňuje jeden koncentrační tábor," vysvětlil Michal Hron přítomným, kteří nechodí na pravidelné modlitby a v památníku byli poprvé.

Navíc ještě zažertoval, že modrá linka, která prochází skrze přímky na stropě, má symbolický význam a směřuje k Jeruzalému. Podle křesťanů by pak znázorňovala naději, ale podle Hrona je pravděpodobnější , že směřuje k Jeruzalému.

Pietního aktu se účastnil i izraelský velvyslanec Gary Koren, který si pochvaloval konání liberecké židovské obce, s tím, že se jí podařilo zachránit něco, co bylo ztraceno. Navíc zdůraznil, že ví z vlastní zkušenosti, jak těžké je mluvit o zkušenostech a vzpomínkách na holocaust, ale právě proto jsou podobné pietní akce potřeba.

Přesně před 75 lety proběhla Křišťálová noc

Liberec si připomněl začátek protižidovského pogromu sérií několika pietních akcí, které se postupně konaly v Památníku obětem šoa
v Ruprechticích a nové židovské modlitebně, která jako Stavba smíření vznikla na místě, kde původně stávala liberecká synagoga.

Pietní akce, které včera za přísných bezpečnostních opatření proběhly v Liberci, měly za úkol připomenout temné okamžiky historie, kdy na den přesně před 75 lety začali Němci zapalovat židovské synagogy a ničit židovské hřbitovy. V noci z 9. na 10. listopadu 1938 vypukl v Německu a pohraničních oblastech Československa protižidovský pogrom neboli Křišťálová noc. To je podle některých historiků jen eufemismus pro událost, která odstartovala agresivní německou protižidovskou politiku.

Falešná záminka

Jako záminka pro nacisty posloužil případ ze 7. listopadu 1938, kdy sedmnáctiletý Žid Herschel Grünspan těžce zranil dvěma výstřely úředníka na německém velvyslanectví v Paříži. Webové stránky 
holocaust.cz uvádí, že „nacistická propaganda představovala atentát jako součást židovského spiknutí proti německému národu, jako pokus Židů a vyvolávání nepřátelství mezi evropskými státy. Všechny německé noviny publikovaly v následujících dnech na prvních stranách nenávistné protižidovské tirády." Když německý úředník o dva dny později zemřel, vystoupil Goebbels na zasedání „starých nacistů" s agresivním protižidovským projevem, kterým vyzýval k pomstě. Přítomní si projev vyložili jako povel k zahájení akce, která odstartovala ještě ten večer, kdy jednotky SA začaly vyvolávat protižidovské nepokoje a samy útočit na židovské objekty.

Židé v Reichenbergu

Na místě, kam si dnešní Liberečané chodí půjčovat knihy do krajské vědecké knihovny, stávala do roku 1938 liberecká synagoga. Jedenáctý listopad byl tím dnem, který zpečetil její osud. Hrůzné události předválečného období se donesly i do sudetského města. Ačkoliv je s takzvanou Křišťálovou nocí spojováno datum devátého listopadu, vypálení židovského svatostánku v Liberci, tehdejším Reichenbergu, se odehrálo jedenáctého listopadu v ranních hodinách. V té době ale už byla synagoga pro veřejnost uzavřena. Mnoho sudetských Židů se přesunulo nebo přestěhovalo do vnitrozemí.

Neorenesanční budova stávala přímo v centru libereckého města. V roce 1939, kdy byly její trosky strženy nadobro, vzniklo z tak významného místa parkoviště.
V novinovém článku v jičínských novinách z 11. listopadu se dá vyčíst přesný popis událostí.

Hořící synagoga

„Rozšířila se zvěst, že hoří židovský kostel v Liberci v Lerchenfeldově ulici. V tu chvíli byly ulice kolem kostela zaplněny tisíci diváky… Hasiči, vojsko a jednotky SA stály kolem hořícího kostela, aniž zabraňovaly požáru… V řadách diváků ovšem převládaly výkřiky spokojenosti a posměšné poznámky o Židech… Všichni Židé čekali, až zachvátí požár věž nad vchodem do kostela. Stalo se tak ve 2:30 a přesně ve 2:40 se zřítila kopule, na níž se k nebi tyčila židovská hvězda. Zřícení hvězdy bylo doprovázeno křikem tisíců diváků…" píše reportér deníku.

Přibližně ve stejné době, kdy vznikla Stavba smíření na místě, kde dříve stála liberecká synagoga, se vrátila do vlastnictví místní židovské obce i budova obřadní síně při židovském hřbitově v Ruprechticích v Liberci. V budově se komunita rozhodla zřídit Pomník obětem šoa, což je hebrejský ekvivalent slova holocaust. Od 90. let se tam konají pravidelné modlitby a na starém hřbitově se stále pohřbívá.

Při včerejší pietní akci, kdy se v památníku sešli představitelé židovské obce, velvyslanci několika zemí a zástupci státu a místní samosprávy spolu se členy židovské komunity, se dokonce žertovalo o tom, že je hřbitov stále živý. Michal Hron, předseda Židovské obce v Liberci poznamenal, že ne všichni Liberečané měli z požáru synagogy radost, jak by se z úryvku novinového článku mohlo zdát. Ve svém proslovu poděkoval všem, kteří se postavili na obranu Židů v krušných časech nacistické okupace.

Budoucnost

Vrchní zemský rabín Karol Sidon, hebrejským jménem Efrajim ben Alexander, se účastnil včerejší pietní akce v Liberci spolu s předsedou židovských obcí a dalšími zástupci komunity. Ve svém proslovu se vracel do 90. let, kdy se objevila první vlna xenofobie a antisemitismu v podobě Miroslava Sládka a jeho republikánů. O 20 let později po něm není ani zmínka a rabín si navíc pochvaloval, že nyní mají Židé vlastní lidi i zastání v politických kruzích. Dokumentovala to i přítomnost primátorky Martiny Rosenbergové a hejtmana Martina Půty, kteří se celodenních oslav památky obětí holocaustu účastnili.