Fajfka. Každý si dokáže představit, co se pod tímto označením skrývá, jak vypadá, k čemu slouží. Když ale řekne „fajfka“ muzikant, který tak vytasí slangový výraz pro hudební nástroj, ostatním z branže je jasné, že jde o saxofon. A když řeknete čtyři fajfky psáno „4 Fajfky“ nejde o nic jiného než o kvartet složený ze saxofonů.

Právě taková partička vznikla loni v září na Litoměřicku. Myšlenka na její založení ale zrála řadu let. „Nápad založit saxofonové hudební uskupení přišel už před lety. Když jsem hrával ve vojenské hudbě, říkali nám, že saxofony k ní nepatří. Asi měli pravdu,“ uculuje se jeden ze čtveřice, Jaroslav Vavruška, který vyučuje na Základní umělecké škole v Litoměřicích také hru na tento hudební nástroj.

Když začnou svrbět prsty…

Ivana Dolejšího znají posluchači Českého rozhlasu Sever hlavně jako moderátora hudebních pořadů. Zasvěcení vědí, že je dobrým muzikantem a dnes již bývalým hráčem známé ústecké kapely Bonit. „Když jsem z Bonitu odešel, po letech mě začaly svrbět prsty. A tak jsme s Jardou založili kvartet …a tři roky jsme do něj hledali hráče,“ říká Ivan, nejstarší ze členů saxofonové skupiny.

Kam vede láska k nástroji?

Našli. Ukázalo se totiž, že jablko nepadá daleko od stromu. Vlastně ob jeden strom. Ostřílení muzikanti přibrali Ivanovu vnučku Barboru. Té je teď osmnáct let. Oba jsou z jejích dovedností unešení. Od dědečka by se slova chvály daly tak nějak předpokládat, pedagog by ale jimi měl nejspíš šetřit. Z principu. Ale Jaroslav Vavruška tak nečiní. „Báru učím na saxofon pátý rok a je znát, že se do něj zamilovala,“ konstatuje bez mrknutí oka. Je však poznat, že je na svou žačku patřičně hrdý. Multigenerační ansámbl doplnil Lukáš Mach, výborný neprofesionální mladý muzikant z Roudnice nad Labem. A kvartet byl na světě!

O barvě a hraní bez rytmiky

Aby těleso „šlapalo“, je podle Ivana Dolejšího důležité, že všichni jeho členové mají stejný názor na to, co hrát. „Nejpodstatnější je, že barva nástrojů jde neobyčejně do sebe.“ To pozná každý, kdo má hudební cítění, aniž by k tomu měl patřičné umělecké vzdělání. „Víte, a k tomu je ještě choulostivé, hrát bez rytmického doprovodu,“ přibližuje úskalí muzicírování s nástrojem, který je v kvartetu zastoupen ve třech velikostech.

Swing, ale také skladby barokní

Takových sdružení, jakým jsou 4 Fajfky, moc není. A pokud existují, soustřeďují se na určitý styl, žánr. „Pro saxofony byla zlatou érou dvacátá a třicátá léta minulého století, kdy světu vládl swing. 4 Fajfky ale hrají skladby, samozřejmě jejich transkripce, z naprosto všech období tedy renesance, baroka atd. I když se zaměřujeme na swingovou hudbu, snažíme se mít pestrý repertoár, který se nám slušně rozšiřuje,“ tváří se spokojeně Ivan.

Vzápětí ale upozorňuje, že pestrost repertoáru není zadarmo. „Sehnat dobré noty je problém, aranže se špatně získávají,“ stěžuje si. Já však vím, že to jen naoko, protože si umí poradit.

Premiéra v domově důchodců

Prvními, před nimiž 4 Fajfky svoje umění rozbalily, byli senioři z litoměřického domova důchodců. Na vánočním koncertu se začalo nejprve koledami. „Zabraly, a tak jsme do nich hned prali swing. Jak to dopadlo? Že prý to musíme zopakovat,“ usmívá se Ivan Dolejší. Odměnou tehdy byla bábovka. Další přelomový den přijde pro kvartet 8. listopadu natáčí své první cédéčko.

Koneckonců, 4 Fajfky stojí zato nejen slyšet, ale také vidět. „Na největší nástroj, barytonsaxofon, kterému se přezdívá ropovod, hraje náš nejmladší a nejlehčí člen Bára,“ upozorňuje s lišáckým výrazem ve tváři Jaroslav Vavruška.

Kvartet by rád oslovil i mladé posluchače. „Chceme nabídnout školám zpestření výuky hudební výchovy takovou procházkou staletími za pomoci našich nástrojů. Seznámit školáky s tím, jak se hudba vyvíjela. Právě tato forma by mohla děti zaujmout,“ míní Ivan Dolejší.

Už je vám to jasné? Z těchhle fajfek se nekouří, ale line se z nich pohoda.

Saxofonový kvartet 4 Fajfky - obsazení

1. altsaxofon: IVAN DOLEJŠÍ
2. altsaxofon: LUKÁŠ MACH
tenorsaxofon: JAROSLAV VAVRUŠKA
barytonsaxofon: BARBORA DOLEJŠÍ

Co je saxofon? Podle definice na cs.wikipedia. org jednoplátkový dřevěný dechový nástroj vyráběný převážně z mosazi. Používá se především v jazzu (jako sólový nástroj i jako součást jazzových komorních souborů či orchestrů) a v menší míře i v klasické hudbě. Původním záměrem však bylo vytvořit nástroj vhodný pro dechové a vojenské orchestry. Do rodiny dřevěných dechových nástrojů patří kvůli své stavbě a způsobu, jakým se na něj hraje. Již od počátku byly saxofony konstruovány výhradně z kovu.