I když samotný hrad, který se dodnes dochoval, je jen menší částí původní vznešené stavby, určitě stojí za krátké zastavení.

Původně se jednalo o pravidelnou čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu s uzavřeným nádvořím, obehnanou hradbou. V současnosti zde mimo jiné můžete navštívit Jandovo muzeum s ojedinělou alchymistickou dílnou. Alchymistická dílna Jana Zajíce z Hazmburka, kterého jeho pokusy připravily o majetek, je umístěna přímo v prostorech, kde pracoval.

Alchymistova socha

Můžete se pokusit za pomoci pana Kvasničky, asi 1 m vysoké pískovcové sochy umístěné na rohu křídla zámku hned proti vstupní bráně, najít poklad, jak o něm vypráví místní pověst.

Říká se, že jednomu z nejvýznamnějších českých alchymistů Bavoru mladšímu Rodovskému z Hustiřan se v době velkých pokusů Jana Zajíce podařilo vyrobit zlato. Jan Zajíc uspořádal na počest tohoto objevu velkou oslavu, ze zlata nechal ulít sochy a ty schoval v těžko přístupném podzemí budyňského hradu.

Poté Jan Zajíc nechal vyrobit ze zlata ještě sochu alchymisty a umístil ji tak, aby svým bedlivým pohledem střežila přístup k pokladu. Socha, dnes nazývaná Kvasnička, byla však několikrát přemístěna a nehledí tak směrem k úkrytu dávného pokladu. Jedno z křídel budyňského sídla bylo zbořeno, a tak se Kvasnička musel přestěhovat.

Možná, že právě vám její pohled napoví, kde poklad hledat. Zlatou sochu Kvasničky však za pískovcovou asi již někdo vyměnil před vámi…

Gotický vodní hrad

Raně gotický hrad je doložen poprvé ve 13. století. Byl to vodní hrad, který byl součástí městského opevnění. Za Jana Lucemburského byl královským majetkem, který byl dáván ale často do zástavy. Roku 1336 jej na 300 let získali Zajícové z Hazmburka. Ve 14. a 15. století byl hrad bezpochyby přestavěn a bylo zejména zdokonaleno opevnění. To se osvědčilo za husitských válek a za vlády Jiřího z Poděbrad. Zajícové byli totiž nepřáteli husitů a odpůrci Jiřího z Poděbrad, a proto musel hrad v Budyni nad Ohří, který byl opěrným bodem katolické strany, čelit jejich útokům a obléhání.

Ničivý požár a války

Největšího rozkvětu dosáhla Budyně za Jana Zbyňka Zajíce, který dal roku 1585 hrad přestavět na renesanční zámek a vyzdobit sgrafity. Vznikl tak honosný a přepychově vybavený zámek se zahradou. Jan Zbyněk se stavbou však natolik zadlužil, že musel Budyni prodat svému věřiteli Adamovi ze Šternberka. Stalo se tak roku 1614. Za třicetileté a sedmileté války zámek zpustl a sloužil už jen jako sídlo hejtmana a úředníků.

Ve vlastnictví se ještě vystřídali Ditrichštejnové a Herbersteinové. Za Ditrichštejnů se chystala barokní přestavba, ale kvůli požáru roku 1759 a následným útrapám za sedmileté války k ní již nedošlo. Zbývající části zámku zachránila až rekonstrukce v letech 1906 – 1911, která proběhla za Herbersteinů, jimž Budyně patřila v letech 1858 – 1945.

Užitečné informace
Z původní čtyřkřídlé dispozice se tak zachovala alespoň dvě křídla, západní, pozdně gotické s arkýři a severní s hranolovou věží. Dochovaly se pozdně gotické a renesanční interiéry a prostory s mučicími nástroji místního kata včetně ceníku jednotlivých úkonů.
Dále si lze prohlédnout nástěnné malby ze 16. století ve Zlatém sále. K vidění jsou i dochované prvky stavby jako vstupní brána s klenbou, spodek hranolové věže, hradby s polokruhovými baštami. Hradní expozici dominuje nově obnovená alchymistická dílna z počátku 17. století, kde proběhla spousta pokusů o výrobu zlata.
Na hradě se oddává po celý rok ve vypsaných svatebních dnech. Pro místní občany jsou ve svatební dny obřady na hradě zdarma, v případě mimořádného termínu nebo cizích snoubenců je to za poplatek.

Zaslal Jan Čapek