Jako by se snimi rozrhl pytel. Oslavy masopustu někde znovu ožily už na začátku 90. let minulého století, ale v posledních letech se k vesnicím přidala i řada větších měst.

Co lidi v sídlech v Ústeckém kraji vede k organizování masopustních průvodů a případně zabíjaček jako nedílné součásti masopustů? Pomineme–li potřebu „vyzkoušet si to“, jistě i lidská přirozenost veselit se a prožívat radost ve společenství s ostatními…

Rytmus života odpradávna udávala příroda

Život lidí se dřív odbýval v pravidelném rytmu, který udávala příroda. Vše mělo svůj řád a význam. Včetně svátků. K těm pravděpodobně nejstarším patří právě masopust, krajově nazývaný také jako fašank či šibřinky. Doklady o jeho oslavách pocházejí už ze 13. století., kdy se na zámcích a ve větších městech nejen u nás, ale i v dalších evropských zemích konaly karnevaly.

A slovo karneval ve volném překladu z italštiny znamená caro vale neboli maso pryč! Nebo v jiném překladu carni val, tedy nabytí síly z masa. Ať už je původ slovního základu jakýkoliv, význam zůstává stejný.

Byla to lidová slavnost, v níž šlo především o to, posilnit se před nastupujícím obdobím půstu, a slavnost veselí a hodování.

Masopust začal už před týdnem…

Letos masopustní období začalo o uplynulém víkendu. „V domácnostech se pro masopustní finále pečou tradiční koblihy nebo boží milosti, což je pečivo ze sladkého kynutého těsta, a připravuje se zabíjačka. Chybět nesmějí jitrnice, zabíjačkový guláš, ovar, tlačenka…

Také se zdobí sály na tancovačku. Vrcholem tohoto lidového svátku hojnosti a veselí je ale především masopustní průvod,“ vysvětluje František Ledvinka, etnograf a vedoucí Souboru staveb lidové architektury Zubrnice, jenž patří pod Národní památkový ústav v Ústí nad Labem.

Kam můžete vyrazit za masopustem v Ústeckém kraji:

12. února:
Dobroměřice (Lounsko)

19. února:
Libochovany (Litoměřicko)
Staňkovice (Lounsko)
Homole u Panny (Ústecko)

20. února:
Vtelno (Mostecko)

26. února:
Zubrnice (Ústecko)
Štětí (Litoměřicko)
Mikulov (Teplicko)

5. března:
Podkrušnohorský zoopark
Chomutov
Krásná Lípa (Děčínsko)
Kadaň (Chomutovsko)

6. března:
Zeměchy (Lounsko)

Zubrnické šlechtí pohostinnost

Inscenovaná masopustní veselice, která má přiblížit tradici, proběhne v zubrnickém skanzenu v sobotu 26. února, odkud průvod vyrazí po chalupách v obci. V každém domě pak účastníky průvodu pohostí. „Musím říct, že lidé v Zubrnicích jsou velmi pohostinní,“ usmívá se etnograf.

V průvodech by neměly chybět tradiční postavy, které symbolizují určité vlastnosti, jako je medvěd, smrtka, ženich a nevěsta, Turek, policajt nebo maska báby nesoucí v nůši dědka, aby bylo vidět, kdo má v rodině navrch…

Jak to bývá v Zubrnicích? „Všechny tyto a další postavy pro průvod jistě dohromady nedáme. Jeho jádro tvoří každý rok členové folklórního souboru Dykyta a k nich se přidá tak patnáctka mladých lidí,“ skromně přiznává František Ledvinka.

Nicméně, letos skanzen přichází poprvé s onou klasickou staročeskou zabíjačkou, takže si jeho návštěvníci mohou užít masopust se vším všudy.
Ačkoliv jde o jediný nekřesťanský svátek v průběhu celého obřadního roku, i tady určitá návaznost existuje.

Potom začíná čtyřicet dní půstu

Po masopustním úterý přichází totiž Popeleční středa a tím začíná čtyřicetidenní postní období před Velikonocemi.

Název Popeleční středa pochází ze zvyklostí pálit posvěcené kočičky z Květné neděle. Právě tímto popelem či přesněji popelcem se dělá křesťanům při bohoslužbě Popeleční středy na čele znamení a věřící se připravují na příchod největšího církevního svátku, kterým jsou Velikonoce.

V každém z nás je přece jen kus pohana

Vraťme se ale k samotné oslavě masopustu, která pochází z předkřesťanské doby. „Tradovalo se, že od tohoto období je země samodruhá, a aby mohla porodit přírodu, potřebuje klid. Proto se i ženy oblékaly do tmavého na znamení ztišení,“ vysvětluje František Ledvinka souvislosti.

I dnes se dá říci, že v každém z nás je stále ještě kus pohana…

A stejně jako karneval, je i masopust či jeho obdoba rozšířena po celém kontinentě. „Ve střední Evropě, především v Německu a Polsku, se hodně podobá tomu našemu,“ připomíná František Ledvinka.

A ještě neopomíná dodat, že ve východních Čechách a na Moravě jsou oslavy samozřejmě mnohem větší než na severu Čech…

IVO CHRÁSTECKÝ A JANA ŠVECOVÁ