Řepku olejku, která se používá při výrobě biopaliv, pěstují zemědělci na Liberecku především pro její výborný odbyt a vysokou cenu. „Domnívám se, že řepku pěstuje každý zemědělec, který má ornou půdu. Bezesporu je to proto, že z ostatních plodin, kterým se na Liberecku daří, není takový zisk, jako právě z řepky olejky,“ sdělil svůj názor zemědělec Jiří Vopřátka, který se pěstováním plodin pro výrobu biopaliv zabývá. Podle jeho názoru však nevzrůstá objem vypěstované řepky na úkor ostatních plodin natolik, aby kvůli tomu vzrůstala cena potravinářských plodin.

Po loňsku se lépe dýchá

„Je ale pravda, že po loňském nárůstu cen veškerých plodin se zemědělcům lépe dýchá. K dokonalosti to má ještě daleko, ale loňský rok byl, myslím, po několika hubených letech pro zemědělce nadějí, že zemědělství má smysl,“ uvedl Jiří Vopřátka. Sám pěstuje jak již zmiňovanou řepku, tak dále i krmné a potravinářské plodiny. Na otázku, zda prodává své výpěstky v Čechách nebo do zahraničí, odpověděl, že to je samozřejmě otázkou ceny.

„Upřímně říkám, že mně je v v podstatě jedno, kam plodiny míří. Pro mě je rozhodující cena. Co vypěstuji, prodávám překupníkovi a kam potom prodává on, to je jeho věc,“ vysvětlil Jiří Vopřátka. Jak dále uvedl, ze strany státu by uvítal větší pomoc ve směru zjednodušení legislavity.

Zemědělcům se nedostává pozemků

„Kromě toho se české zemědělství potýká s problémy zemědělských pozemků,“ popsal situaci Jiří Vopřátka. Jak totiž zemědělec uvedl, v současné době je již pouze minimum pozemků, které by zemědělci pro pěstování plodin mohli získat.

„Když nemůžu pozemek koupit, stál bych o jeho dlouhodobý pronájem. Jenže aby se mi investice do něj vyplatila, muselo by se jednat o dlouhodobý pronájem, minimálně na deset let. To ale dnes nikdo nepodepíše, ani takovou povinnost nikomu zákon neukládá,“ řekl zemědělec Jiří Vopřátka.

Navíc, podle jeho názoru, kdo dnes nějaký pozemek vlastní, snaží se ho prodat jako stavební – na stavbu nemovitosti. „Já to na jednu stranu chápu, každý chce prodávat za nejvyšší cenu. Chyba se tu podle mě stala, že spoustu pozemků od pozemkových fondů skoupili překupníci a na zemědělce potom tolik volných ploch nezbylo,“ vysvětlil Jiří Vopřátka.