Snad i radost z očekávaného výletu se dostavila, když nově nabytá rodina vytáhla nic netušící rybu z útočiště v koupelně.

Snad až pohled na paličku, která němé tváři směřovala mezi oči, ujasnil důvěřivému zvířeti, že vidina krásné budoucnosti byla nečekaně zreformována.

To vše ve prospěch nového hostitele, který obětoval život tohoto zvířete na oltáři štědrovečerní večeře.

Ryby mají snad krátkou paměť a napřesrok se opět při výlovu rybníků budou těšit na krásné zítřky a novou rodinu. Na vanu a blahobyt v ní.

Ale vše již bylo řečeno a vše, co děje se, se děje v cyklech. Jelikož se člověk dle jedné teorie z ryby vyvinul, není překvapením, že co děje se kaprům, stane se i lidem.

Nebyla snad krásná ona iluze, kdy nám pravá modrá síla slibovala, jak budeme všichni brát desetitisíce?

Jen vzpomeňme na roztomilé plakátky. Kolik že to měl dělník? Prodavačka? Truhlář? Kominík? Jako ona kaprova palička, řítí se nyní na národ český slavná vládní reforma.

Nepřipomíná vám to také ještě něco? Kdo to sliboval, že zruší botičky v Liberci a další a další věci? Tentokrát to sice nebyla modrá cesta, ale snad oranžová, a co se stalo? Palička.

A jako kapři stejně budeme žít dál. Stejně budeme vždy obelháni. Stejně budou pracovat prodavačky v hypermarketech za mzdu, která je hluboce pod hodnotou slušnosti a politici se nám budou smát. Co s tím uděláme?