„Romové dělají nepořádek a chovají se nevhodně na ulici,“ odůvodnila svou odpověď jedenáctiletá respondentka. Rasizmus školáků se pak obrací i vůči muslimům či asiatům. Za názory dětí stojí zejména rodiče, vliv má i škola.

„Záleží na osobnostech vychovatelů v dobrém i špatném smyslu. Pokud je rodina zaměřena pozitivně, probudí v dítěti spíše něco dobrého. Pokud zatracuje, dítě to snadno přejímá,“ uvedla psycholožka Jitka Havlová. Další hodnotou, kterou žáci vnímají, je podle ní špatná pověst či zkušenost. „Například v případě policie zde může vzniknout nedůvěra, protože to je organizace trestající,“ dodala psycholožka.

Za značný podíl na obavách z Romů pak podle Miroslava Kotlára z Romského komunitního centra můžou i media. „Mnozí lidé mají zkušenost s Romy jen zprostředkovanou. Media informují o problémech, pozitivní zprávy nepovažují za zajímavé,“ konstatoval romský aktivista.

Jedinou možnost, jak negativní emoce u žáků směrem k romské menšině napravit, vidí ve vzdělávání. „Je čas více otevřít tuto diskuzi. Základní školy zařazují multikulturní výchovu do svých učebních plánů. Vzájemná nekomunikace je pak začarovaný kruh, který ubližuje oběma stranám,“ zdůraznil Miroslav Kotlár.

Podíl školy na vyrovnání odmítání Romů většinovou společností potvrzuje i ředitelka základní školy ve Vesci Jitka Mikešová. Právě její škola poskytla útočiště romské přípravné třídě Hvězdička.

„Malí předškoláčci zde fungují i jako pozitivní vzor, soužití je zde bezproblémové,“ uvedla ředitelka. Romské děti zde mají možnost nejen reprezentovat svou kulturu, ale takzvaná majorita se učí odprostit se od pocitu, že Romové jsou jiní.