„Za kapesné, co dostávám, si musím koupit jízdenky na autobus. Co mi zbyde, utratím za sladkosti. Nejradeji mám zmrzlinu,“ svěřila se jedenáctiletá Karolína Podhájecká z Mníšku.

Z průzkumu dále vyplynulo, že většina dětí na Liberecku hospodaří měsíčně s částkou od padesáti do pěti set korun. Raději by ale ve své peněžence děti viděly peněz více. Nad pět set korun dostává čtvrtina dotázaných.

„Mám dvě stovky na měsíc. Minulý rok mi ale rodiče dávali o stovku víc. Je to docela znát. Část si spořím a část dám za kosmetiku nebo za zábavu,“ sdělila žákyně 7. třídy Adéla Horatschkeová z Liberce.

Podle dětské psycholožky Jitky Havlové pomáhá kapesné školákům učit se hospodařit s penězi a poznávat jejich hodnotu.

„Měli by dostávat alespoň drobnou částku, už když se naučí počítat. V pozdějším věku je dobré, aby chodili na brigády a zkusili si tak sami něco vydělat,“ řekla Jitka Havlová.

Prázdná kapsa vede děti kolikrát i ke krádežím. Často se podívají do peněženek svých rodičů.

„Podle zkušenností z praxe vím, že většina těchto dětí nedostává vůbec žádné kapesné,“ upozornila psycholožka.

Pokud se rodiče rozhodnou kapesné dětem dávat, měli by jeho výši předem pečlivě zvážit.

„Samozřejmě, záleží na finanční situaci rodiny. Je přesto důležité, aby věděli, za co dítě peníze utrácí,“ dodala Jitka Havlová.