Jedna varianta je, že půjde do banky, vezme si hypotéku na tři miliony, patnáct let splácí 24 840 korun tisíc měsíčně, celkem zaplatí 4,471 200 korun a pak je ve svém. Legální.

Druhá varianta je také legální:

Půjde a založí občanské sdružení. To je bez poplatku. Občanské sdružení založí společnost s ručením omezeným. Nějaké naivní město na venkově mimo Prahu mu dá barák za jednu korunu.

Musí se ovšem zavázat že bude patnáct let poskytovat služby prostřednictvím sdružení.

Poskytovat služby neznamená zajišťovat a energicky shánět odběratele těchto služeb, ale pouze zajišťovat službu samou.

Následně s minimálními výdají na provoz poskytovaných služeb (cca 3 000 za měsíc) Pořídím ten samý barák za neuvěřitelných: 540 000 Kč.

Aby takový člověk zajistil, že nebude příliš velký zájem o jeho služby, ponechá nástrahy pro vozíčkáře, jako jsou například schody. Nutno podotknout, že v prvním patře domu bez výtahu se také kdejaký vozíčkář zrovna nevyřádí. Já vím, vozíčkáři jsou pouze segment z celkové skupiny postižených, ale i pro ně je tato firma, potažmo občanské sdružení, povinno poskytovat služby patnáct let.

Jen tak na okraj. Existuje sazebník sociálních služeb. Kdyby na stejnou dobu město dům pronajalo, kolik by si koupilo služeb za čtyři miliony? V řádech víc, než jich dostane. Business.