„Oprava byla plánovaná dlouhodobě. Po odkrytí podlahy se zjistilo, že není vina na údržbě, ale již ve stavbě. V betonovém základu chybějí dilatační spáry,“ uvedla ředitelka Krajské vědeské knihovny v Liberci Dagmar Helšusová.

Dilatační spáry slouží k vyrovnávání objemových změn, které vznikají roztažností materiálů. Zprvu vina padala na knihovnu samotnu, že se neumí o dřevěnou podlahu starat. Aby se předešlo obdobným potížím v budoucnosti, architekt povolil výměnu materiálu. Nyní je zřejmé, že vina je na straně stavebníka, který nedodržel projekt.

Nejen chybějící spáry ale trápí suteren knihovny. „Jsou tu značné nerovnosti a na jedno místo dokonce ani nemůžeme dlažbu položit. Bude tam plovoucí podlaha. Naštěstí to není místo zátěžové,“ popsala ředitelka. Podle ní jsou v podkladu až čtyřcentimetrové rozdíly, objevují se i boule.

„Na reklamaci je pozdě a ani by nebylo u koho ji uplatňovat. Kraj vyhradil na tuto opravu v rozpočtu půl milionu korun, celkový rozpočet se však vyšplhal na sedmset padesát tisíc. Zbývajících dvěstě padesát tisíc jsme našli v našem rozpočtu,“ uvedla Dagmar Helšusová.

Stavební společnost Ralsko, která stavbu realizovala, je od roku 2002 v konkurzu. Přesto se krajský úřad, zřizovatel knihovny, zcela nevzdává. „Ředitelka knihovny dostala od Libereckého kraje zadání, aby nechala zpracovat znalecký posudek, a podle něj bude v této věci kraj dále postupovat,“ uvedl tiskový mluvčí Libereckého kraje Jiří Langer.

Pro spolešnost Ralsko na stavbě pracovalo množství subdodavatelů. Na technologické pochybení však neupozornil ani stavební dozor.

Budova slouží čtenářům teprve šest let. Její stavba stála více jak pět set milionů korun.