„Pivo nevyrábí jen sládek, je to záležitost i ostatních v pivovaru. Musí tu být lidé, kteří rozumí své práci a na které je spoleh,“ upozornil Petr Hostaš. I obyčejné míchání se může projevit ve výsledné chuti. „Nejdůležitější je pečlivost,“ dodal.

Titul sládek se vrátil do českého pivovarnictví po revoluci. Do té doby se většinou mistři varu nazývali méně poeticky techniky. Otisk umu každého sládka je pak na výsledku znát. „Dá se hovořit i o vlastním receptu. Sládek určuje parametry, rozhoduje, které suroviny se koupí a podobně,“ líčil šéf Konráda. Na chuti piva se pak odráží i charakter vody a zařízení. „To zůstalo ve Vratislavicích téměř stejné. Jsou zde původní varné nádoby a naší předností jsou rozlehlé sklepy, které dokáží udržet stálou teplotu, což je velice důležité,“ sdělil Petr Hostaš.

Pivo sice má rád, ale jeho holdování ho k profesi nepřivedlo. „Líbila se mi biochemie. Zajímalo mne, jak si některé rostliny vytvářejí látky, které mohou být prospěšné i jedovaté,“ konstatoval. „Až na vysoké škole, při návštěvách pivovarů, jsem pochopil, že i praktická stránka věci není špatná,“ řekl s úsměvem.

Při návštěvě pohostinství pak cítí každou chybičku. „Když vidím, jak někteří pivo točí, v duchu si říkám, jestli to má cenu, abych se s tím tak babral. Jinde se s ním výčepní mazlí,“ uvedl sládek. Piva malých pivovarů pak patří k jeho nejoblíbenějším.