Zahrádka v Depu je příjemná, čistá a i když s hlavní silnicí téměř sousedí, ruch ulice poklidnou atmosféru nekazí. Přes oběd tu mají na výběr z šestice pokrmů, jídelní lístek takzvaných minutek je však pestrobarevný. Českou klasiku zde doplňuje inspirace z Itálie a Francie, mnohé variace jsou pak skutečně ojedinělé. Přesto není závěrečný účet závratný.

Co se týče chuti náhodně vybraných položek, jsem na rozpacích. Zatímco můj spolustolovník prohlásil, že co se mnou chodí ochutnávat, je Depo nejlepší, mně se zdálo jídlo mdlé. Že bych však jinak příjemnou restauraci zatracovala, to nikoli.

Že se místní vládce či vládkyně kuchyně skutečně snaží, dokládá jen samotný pohled do talíře. Myslí zde i na vizuální vjemy, což také není v našich končinách jev běžný.