Fandím jim. Tak by se dal asi shrnout můj postoj ke starostům, kteří pomalu, ale jistě usedají v čele stolů obecních úřadů. Jak správně poznamenala jedna moje známá, nic pro ně není problém. To je hodně důležité.

Snad z horké krve, která ještě nestihla vychladnout po „nedávné“ pubertě, snad proto, že nejsou dostatečně staří, než aby byli semleti dobou, prostě myslím si, že pokud obyvatelé cítí, že jejich obec potřebuje nový vítr do plachet, tak právě tam je na místě sáhnout po mladém starostovi.

Jeden nejmenovaný primátor jednoho nejmenovaného statutárního města rád říkává, že on je pouze jeden ze devětatřiceti zastupitelů a sám nemůže skoro nic. Myslím si, že to zdaleka neodpovídá skutečnosti. Stejně jako tento nejmenovaný primátor vryl nesmazatelně svůj rukopis do města Liberce, posunul jej dál a vybudoval mnohé, i další starostové obcí za sebou zanechají nesmazatelnou stopu.

Ono vůbec není jedno, kdo je starostou. Co si budeme namlouvat. Zastupitelé většinou čekají právě od starosty, s čím příjde, co navrhne, co podpoří a co naopak odmítne.

Takže, páni starostové i pane primátore, jenž jste do křesla usedl také jako mladík, držím vám palce, ať jsou na vás vaši voliči řádně hrdí.