Stává se, že děti zneužívají tísňové linky vyloženě k zábavě. „Někdy nám pouští hudbu, jindy si vyslechneme vulgární nadávky,“ řekla vedoucí Krajského operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Šárka Pavlíková.

Ani jim nevadí, že jsou všechny hovory nahrávány, a že dispečeři vidí jejich telefonní číslo. I v takových situacích se pracovníci operačního střediska pokoušejí zakročit.

„Před dvěma lety nám nepřetržitě volaly dvě děti, vždy se střídaly. Za hodinu jsme od nich přijali asi osmdesát hovorů, což doslova zahltilo naše linky,“ popsala mluvčí krajské záchranné služby Kristýna Fejfarová. Později proto vytočila číslo z kterého děti volaly a náhodou zvedl telefon jejich rodič, kterému vše vylíčila.

Dispečeři musejí v podobných případech umět okamžitě rozeznat dětskou legraci od skutečného volání o pomoc. „Někdy je to složité. Ptáme se proto hned volajícího, zda není v blízkosti dospělý člověk,“ podotkla Šárka Pavlíková.

Zdravotníci přesto k několika takovým telefonátům pro jistotu vyjíždějí. Ne vždy totiž musí jít o žert dítěte. Nezřídka se například stává, že dospělý poskytne nepřesné informace a zdravotníci poté nemohou zraněného vůbec najít.

Podobný případ nedávno zažila i mluvčí záchranné služby Kristýna Fejfarová, když vyjela k muži, který měl ležet v parku v bezvědomí. „Prohledali jsme celý park i okolí a muž nikde,“ uvedla. „Mnohdy jde ale například o opilce, který se prostě z místa sebere a odejde dříve, než k němu dorazíme,“ dodala mluvčí.

Od počátku letošního roku do dnešního dne přijali liberečtí dispečeři téměř 44 tisíc telefonátů, které vyhodnotili jako smyšlené. Na některé z nich zdravotníci vyjeli. Jeden takový planý výjezd přitom stojí v průměru téměř čtyři tisíce korun.