Výsledky výzkumu, který zahrnoval kromě Liberce také nedalekou Chrastavu, podle zástupců organizace ukazují, že město potřebuje profesionálně zpracovanou koncepci sociálního bydlení. Ta by měla zabránit rozrůstání ostrůvků chudoby.

„Sociálně slabé, hlavně rómské rodiny, jsou nuceny využívat byty horší kvality, ve kterých nájemné představuje i dvě třetiny měsíčních nákladů na domácnost. Platební neschopnost poté tyto rodiny řeší půjčkami,“ uvedla Petra Kintlová, která se výzkumu v Liberci a Chrastavě věnovala.

„Osobně si myslím, že Liberec na tom není tak zle, nic podobného, jako je chrastavská ubytovna Kovák zde nemáme. Menší problémy jsme však také ochotní řešit,“ sdělil Deníku náměstek primátora pro životní prostředí, technickou infrastukturu a bezpečnost, Milan Šír.

Město Liberec věří, že by vše mohl vyřešit nový komunitní plán, který je v současné době ve stavu zpracování.

„Podle mého názoru je to jeden z nástrojů, které pomohou, aby zde žádná ghetta nevznikla,“ dodal Milan Šír.

Jedním z největších problémů v regionu je ubytovna Kovák, která se nachází v samotném centru Chrastavy a o které již Deník informoval.

„V Kováku dochází ke kumulaci sociálně znevýhodněných rodin do jednoho domu. Ten je však jedním z mála útočišť, jež mohou sociálně slabé rodiny využívat,“ uvedla ve své studii Petra Kintlová.

Problém spočívá také ve faktu, že skupování starých bytových domů a ubytování sociálně slabých lidí je na Liberecku pro soukromé podnikatele zdrojem zaručených finančních zisků. To je také případ chrastavské ubytovny.