Náhle představený projekt bude koordinovat stínový ministr ČSSD Petr Petržílek. Instituce podporovaná několika městy, rozesetými po celé republice, má pomoci lépe dosáhnout na vlastní geotermální elektrárny.

„Projekt je života schopný pouze při sdružení investic. Při samostatném financování jsou rizika velice vysoká,“ přisvědčil koordinátor projektu Petr Petržílek. Vychází tak ze zkušeností, které nabraly Litoměřice. Projekt počítá se zásadní podporou státu a Evropské unie. „Předjednali jsme také silného soukromého investora,“ přidal koordinátor.

Liberec by svou aktivní rolí v počátcích měl získat přednostní právo na zkušební vrt. „Z oslovených měst je největší. Založení veřejné vědecké společnosti chápeme i jako otázku prestiže,“ zdůvodňoval před jednáním zastupitelstva rozhodnutí rady města náměstek primátora Ivo Palouš (ČSSD).

Města vidí úspory a rozvoj území

Podle dostupných materiálů se má k Liberci připojit dalších devět měst. Ta vloží do vznikající instituce sto padesát tisíc korun. V červnu tento záměr odsouhlasily hned čtyři z nich. Jednohlasně se přidalo Nové Město pod Smrkem, Úvaly, Opočno a Nová Paka. Nejsilnějším argumentem byla představa levnější energie a dalšího rozvoje města.

„Zprvu mi to připadalo jako sci–fi. Pokud by se vše podařilo, elektrárna by zajistila město na další desítky let,“ uvedl opočenský starosta Štěpán Jelínek. Na vizionářském projektu vyzdvihuje hlavně ekologičnost. Přiznává také, že důležitým faktorem je další příjem do rozpočtu a zlevnění tepla pro obyvatele. V úsilí by se rád spojil s nedalekou Dobruškou. Zde však ještě definitivně nerozhodli.

Jednoznačně pro vytvoření vědeckého instituitu byli také zastupitelé Nového Města pod Smrkem. Zde se nechali inspirovat vrtem v Litoměřicích i zkušenostmi z nedalekého polského Swieradowa Zdroje. „Mají stejné podmínky jako my. Město se pak díky vrtu dynamicky rozvíjí,“ uvedl starosta Nového Města Pavel Smutný.

I zde počítají s využitím elektrárny společně se sousedními Lázněmi Libverda. „Vlastníme teplárenskou společnost, kde dnes topíme plynem, v budoucnosti bychom se mohli napojit na její rozvody,“ dodal starosta.

Heřmanův Městec řekl instituci ne

V ostatních městech tak jednoznačně projekt nevidí. Dobruška s Pardubicemi budou teprve rozhodovat. Heřmanův Městec ale již od záměru odstoupil. „Bohužel o jeden hlas návrh neprošel. Měli jsme jen necelý týden na přípravu prezentace,“ vysvětlil starosta Heřmanova Mestce Aleš Jiroutek.

Že na rozhodování mají města málo času přiznává i koordinátor projektu. „Spěch je dán prvními výzvami evropských operačních programů. Chceme být připraveni,“ uvedl Pavel Petržílek.

Dva starosty projekt překvapil

S údivem na otázku Deníku, jak proběhlo hlasování jejich zastupitelstev reagovali starostové Rumburku a Českého Krumlova. Také tato města jsou uváděna, že na vědecké instituci budou spolupracovat, o žádném Centru pro výzkum energetického využití litosféry však ani jeden prozatím neslyšel.

„Rád bych Vám odpověděl, ale popravdě řečeno o ničem takovém nevím,“ uvedl rumburský starosta Jaroslav Sykáček. Obdobná odpověď dorazila i z Krumlova od tamního starosty Luboše Jedličky.

Koordinátor pak měl pro oba případy vysvětlení. „V Rumburku jsme jednali s místostarostou, ten nakonec materiál zastupitelstvu nepředložil. V Českém Krumlově jednání probíhala zatím mimo zastupitelstvo, připojí se později,“ konstatoval.