Nadohled od rodinných domů stojí polorozpadlá budova bývalého statku, kterou koupily firmy Perena a Varan. První jmenovaná zde drtí stavební odpad a firma Varan tu skladuje asfalt vykopaný ze silnic a příležitostně jej taví.

„Sám jsem alergik. To, co zde tyto firmy vytvářejí, se prostě nedá vydržet,“ poznamenal místní obyvatel Daniel Otta.

Podle vyjádření vedoucích úředníků Krajského úřadu Libereckého kraje obě firmy provozují svoji činnost bez platných povolení.

„Firma Varan nemá plátné povolení z hlediska ochrany ovzduší na tavení asfaltu. Firmě Perena pak skončila platnost povolení 1. března 2007 na zkušební provoz, takže také konstatuji, že tato firma nemá platné povolení,“ uvedl vedoucí ochrany ovzduší Čestmír Nekvasil.

Podle odboru na kontrolu hospodaření s odpady má sice firma Perena povolení na drcení odpadu, ale umístění drtičky je povinna projednat s úřady, což neučinila.

Firma Varan má v současné době o povolení pouze zažádáno.

Situací se také začala zabývat Inspekce životního prostředí, která v tomto případě smí udělit pokutu až do výše deseti milionů korun.

Majitel firmy Varan Raul Jüngling na dotaz Deníku uznal, že jeho firma povolení skutečně nemá, provoz však zastavit nehodlá.

Lidem ze Studánky došla trpělivost

Krásná Studánka se stala bodem střetu mezi obyvateli a majiteli dvou firem, které místním znepříjemňují život.

V prostorách bývalého zemědělského statku se nyní drtí stavební suť a příležitostně taví asfalt. Místní se na tíživé poměry nechtějí zvyknout.

„Protestovali jsem snad už úplně všude. Na městském úřadu, krajském úřadu i na ministerstvu. Několikrát zde byla i Inspekce životního prostředí, ale všechno marně. Firmy jedou dál,“ poznamenala Libuše Ottová, která bydlí jen pár desítek metrů od sídla firem.

Jak firma Perena, tak Varan, nemají na své podnikání platná povolení. Firma Varan si požádala v souvislosti s tavením asfaltu o tři povolení, ale ani jedno doposud nedostala. Perena měla povolení do prvního přezna 2007 na zkušební provoz a další jí Krajský úřad Libereckého kraje neudělil.

„Co mám podle vás asi dělat,“ bránil své podnikání majitel firmy Varan Raul Jüngling. „Je to v rukou úředníků. Už mnoho měsíců čekám na příslušné povolení a pro byrokracii, která je s tím spojená, to prostě trvá tak dlouho,“ doplnil Jüngling.

Do doby, než získá patřičná povolení, podle svých slov není ochoten tavení asfaltu zastavit.

Druhý z majitelů, František Drešer, který provozuje drtičky stavební suti, se nechtěl k věci vyjadřovat s odůvodněním, že následující den brzy ráno odjíždí na ryby do Finska a nemá momentálně čas. Podle zjištění Deníku se v datu svého odjezdu podnikatel o jeden den zmýlil.

Případem se v současné době začala zabývat také Inspekce životního prostředí. „Budeme si muset nyní ověřit, jaká mají obě firmy povolení, a to jak k tavení asfaltu, tak ke zpracování a drcení stavební suti,“ uvedla pro Deník Danuše Hráská z Inspekce životního prostředí. „Pokud se prokáže, že podnikají bez příslušných oprávnění, mohou být firmám uděleny pokuty až do výše deseti milionů korun,“ dodala.

Průmyslová zóna je jen pro vybrané

Problém obyvatel Krásné Studánky se na první pohled zdá jako neřešitelné dilema. Na straně jedné je zájem podnikatelů a svoboda podnikání, na straně druhé jsou lidé, kteří žijí v Krásné Studánce celý život. Ti jsou nyní nuceni snášet nemalé množství prachu, hluku či zápach taveného asfaltu.

Raul Jüngling, majitel firmy Varan, která má na svědomí příležitostné tavení asfaltu, by podle svých slov rád firmu odstěhoval dál od domů lidí, ale v Liberci pro takové provozy údajně není prostor.

„Každé město, jako je Liberec, potřebuje podobné provozy. Jenomže v Liberci prakticky není kam se odstěhovat,“ komentoval situaci.

„Když pominu skutečnost, že prostor v průmyslových zónách je nepřiměřeně drahý, tak je zde ještě jeden fakt, který je mnohem zásadnější. Do průmyslové zóny vás s provozovnou, jako je ta má, prostě nepustí. Průmyslové zóny sice nemají blízké sousedy, ale velkým firmám by zřejmě zápach asfaltu či prach z drcení suti vadil,“ poznamenal podnikatel.

Liberecké průmyslové zóny tak sice jsou průmyslové, ale pouze pro vybraná odvětví. A závody, které svým provozem obtěžují okolní obyvatele, stále zůstávají vedle domů.

Navážení suti a asfaltu ničí okolní domy

Desítky těžkotonážních aut, které denně v Krásné Studánce navážejí suť a někdy asfalt do bývalého areálu statku, ničí podle místních obyvatel přilehlé domy.

Firmy si bez vědomí majitelů domů koupily jedinou přístupovou cestu, která měří přibližně čtyři metry na šíř. Nyní po ní projíždějí kamiony.

„Nám už na dvou místech praskly zdi. Nyní dáváme do domu traverzy, aby se praskliny nemohly více rozšířit,“ popisuje aktuální stav spolumajitel jedné z nemovitostí Danie Otta. „Na silnici je sice omezení rychlosti, ale to mnohé řidiče nezajímá. Hned vedle našeho domu je cosi, co má být zřejmě zpomalovací retardér, ale spíš se jedná o malý skokanský můstek pro kamiony. Když pak plně naložený náklaďák poskočí prakticky dva metry od domu, tak se nám v baráku všechno klepe. Už nejednou se stalo, že popadaly skleničky a rozbily se,“ popsal Daniel Otta.

Majitelé firem prý s nastalou situací nemohou nic dělat. „Vybudovat novou silnici je ekonomicky velmi náročné,“ reagoval Raul Jüngling. Přislíbil ale, že bude s lidmi o škodách jednat.