Na průmyslové škole učí převážně češtinu. Když má poté zhodnotit, zda skutečně děti více zlobí, jak se traduje, vrtí hlavou. „Nejsou to uličníci v pravém slova smyslu, jsou spíš zákeřnější. Na pořádnou lumpárnu jsou ale ve skutečnosti líní,“ zhodnotila Tržická.
Ačkoli občas ze svých svěřenců propadá absolutní beznaději, podle jejich slov se najde i pár tvůrčích osobností, kteří dokáží každodenní dřinu oplatit. „Je jich tak patnáct až dvacet procent. Vidíte pak, jak se začínají rozvíjet a doznáte, že vaše práce má smysl,“ konstatovala pedagožka.
Největší problém středního odborného školství pak spatřuje ve velkém množství škol. „Lze tomu přičíst i obecný pokles úrovně, maturitu si dnes může udělat téměř každý. Nemyslím si, že je to dobře,“ uvedla Vladimíra Tržická. Podle ní se to pak odráží i ve složení studentstva na odborných školách. Mnoho dětí tam je jen proto, aby si udělaly maturitu, ne ze zájmu o obor,“ konstatovala středoškolská profesorka.