Že zde čas plyne zvláštním tempem jsme zjistili ihned po příchodu. Číšnice nás zprvu honila, ať si vybereme, poté nás ale čekaly trudné chvíle. Čekání na pokrm bylo téměř nekonečné. Už už bych se zvedla a odešla, ale náhle se ve dveřích servírka přeci jen objevila a to, co nesla v rukou vypadalo úžasně. Naštěstí pro vyhladovělé strávníky pak i báječně chutnalo. Oběd se zde pohybuje kolem sta korun za jednoho.
Druhým paradoxem pak je prostor před restaurací a její interier. Zatímco dřevěné lavice na rušném náměstí, kde se prohánějí piráti silnic, k slavnostnímu obědu nezvou, pečlivě vybraný design vnitřních místností navozuje spíše atmosféru lepších klubů. Hosté tu pak jsou stejně různorodí jako vše kolem Glorie.
Své tipy pište na martina.machova@denik.cz