„Většina lidí, které uštkne zmije, si myslí, že nutně musí dostat protijed. Není to pravda. Vždy usuzujeme podle lokální reakce. Sérum většinou neaplikujeme, přestože ho máme k dispozici,“ vysvětlil primář s tím, že pokud dojde ke kousnutí zmijí, začne postižený většinou panikařit, protože je to velice bolestivé. Podle něj je situace vážnější v případě uštknutí cizokrajnými hady, kteří jsou v péči chovatelů.
„Jedovatých hadů je asi dva až tři tisíce druhů a proti většině z nich ani sérum není,“ dodal.
Co se týká zmijího uštknutí, tak podle primáře zdravému člověku nehrozí žádné větší nebezpečí.
„Dostaví se otok, případně nevolnost, může být i mírná nekróza. Příznaky po několika dnech odezní,“ přiblížil následky primář Jan Nedvídek. Jak upozornil, komplikace se mohou dostavit u lidí nemocných, alergiků nebo malých dětí. Vždy je dobré lékaře navštívit,“ řekl primář Nedvídek a dodal, že v posledních letech neevidují žádné úmrtí z tohoto důvodu.
Zkušenosti se zmijím uštknutím má Petr Noswitz z Bedřichova. Při sušení a obracení sena zmiji překvapil a vylekaný had ho kousl do nohy. „Dost to bolelo, udělala se mi tmavá, asi dvacet centimetrů velká skvrna na lýtku. Pár dní mi bylo, jako bych se dlouho točil na řetízkovém kolotoči. K lékaři jsem ale nešel,“ vzpomíná na svůj zážitek.
Podle vedoucího Správy CHKO Jizerské hory Jiřího Huška zmije na lidi téměř neútočí. „Je to velmi plaché zvíře, které loví myši a hlodavce,“ řekl s tím, že tento jediný u nás volně žijící jedovatý had je navíc chráněný a nesmí se odchytávat ani přemisťovat. V případě, že lidé objeví zmiji na své zahradě nebo v blízkosti domů, měli by přivolat odborníka ze ZOO, nebo z útulku pro hendikepovaná zvířata.
„Potíž je v tom, že lidé zbytečně panikaří při prvním setkání s ní a hned telefonují o pomoc. Vždy je lepší jít jí z cesty. Pokud se necítí ohrožena, nikdy neútočí. Když ji překvapíte, většinou nejdříve naznačí falešný útok, než vás doopravdy kousne,“ vysvětlil Jiří Hušek.
