Jak hodnotíte politickou situaci v Liberci?

V okamžiku, kdy jsem šel do velkých voleb, jsem se zařekl, že nebudu svým následovníkům do toho mluvit. Myslím, že každý má mít právo vést město po svém a nese za to taky odpovědnost. Kritizovat je jednoduché, člověk ale vždy nevidí souvislosti, co k rozhodnutí vedly.

Jak vzpomínáte na devadesátá léta?

Na začátku devadesátých let šli lidé do politiky s nadšením, byť jsme to nikdo neuměli. Dnes, když zazní slovo politika, tak je lidé berou jako něco hanlivého. Tehdy měli lidé zájem pro společnost pracovat, i když se udělaly chyby. Nelze tedy říci, že by devadesátá léta nebyla neuspěšná.

Co považujete za svůj největší úspech za svého primátorství?

Těžko vyzvedávat nějaké jednotlivosti. Zdánlivě věci, které nejsou vidět, byly nejobtížnější. Kdo si dnes vzpomene například na rekonstrukci Pražské. Celá pravá strana ujížděla směrem ke krytu. Pro mne je cenné to, že se zachránila, i přes technickou složitost.

Obstojí současní politici v porovnání s průkopníky?

Měli čas se připravit. Problém je v tom, že mnozí berou politiku jako východiska z nouze. Vidí v tom snadnou obživu, výtah k penězům a moci nebo společenskou přestiž. Nevidí ale tu podstatnou věc, kterou je potřeba politice věnovat, a to píli a čas.

Myslíte, že politik má být založen na ideálu?

Politika se tak jmenuje pro to, že je pro lidi. Kdyby to bylo pro jednotlivce, tak by to mělo být odvozeno od slova ego. Politik musí mít motivaci, aby pracoval dobře. Musí tu být ideál, že takhle má svět vypadat. Dále pak prestiž a uměřené prostředky. Ty však nesmí být prvotní a nemůže jít jen o ně, nebo především o ně. Na druhou stranu není dobře, když lidé říkají, že politici berou mnoho, jen někteří málo pracují.