Suché počasí mělo za následek velikou tvrdost zeminy i její prašnost a k dobrému monitoringu nalezených objektů neprospívá ani příliš slunečního svitu, který znemožňuje kvalitní focení. Ještě větší pohromou byly následné vytrvalé lijáky, které zaplavily vykopané objekty.

„Museli jsme nakoupit plachty na zakrytí a odčerpávat vodu ze zaplavených objektů,“ říká Petr Brestovanský ze Severočeského muzea v Liberci, který vede tým archeologů. „Na to, abychom zakryli celou téměř dvouhektarovou plochu naleziště, nemáme prostředky,“ dodává.

Rýsuje se pravěká osada

Unikátnost příšovického objevu potvrdila v tomto týdnu další odborná komise. Po přední odbornici na neolitické období, Marii Zápotocké, která vyslovila nadšení pro lokalitu minulý měsíc, se tento týden přesvědčili o zásadnosti objevu i další odborníci. Tentokrát jimi byli archeologové ze Západočeského muzea v Plzni.

Podle vyjádření tamního vedoucího pravěkého oddělení Milana Metličky jde vskutku o nevídaný objev, protože se jedná o osadu z jedné konkrétní epochy, kde se jednotlivé historické vrstvy nepřekrývají. Objev tak umožňuje komplexní výzkum života prvních zemědělců, jaký nemá obdoby.

„Zatím jsme odkryli dvě pravidelné řady asi třinácti velkých rodinných domů. Za každým z nich je výrobní jáma, která sloužila jako zásobárna spraše, používaného při stavbě chalup, i jako dílna na keramiku či jako pražírna obilí,“ popisuje dosavadní výzkum Petr Brestovanský.

Před každou řadou je volné místo, pravděpodobně pro políčka prvních evropských zemědělců obývajících Pojizeří. Podle Petra Brestovanského je odkryté naleziště pouhou částí celé osady, protože stejné rozložení budov, dílen i polí se odkrývá dále.

Objev změní dějiny i učebnice

Zásadní význam Pojizeří v dějinách pravěké Evropy je podle odborníků stále nedoceněn. Podle archeologů by si tak významná lokalita, jakou Pojizeří je, zasloužila přinejmenším svoje muzeum.

„My zde odkrýváme nálezy, které změní dějiny regionu i učebnice,“ říká Petr Brestovanský. Podle něho je situace s financováním archeologických památek zoufalá, ačkoliv první vlaštovkou by mohla být loňská dotace Libereckého kraje, který na výzkumy přispěl osmkrát více než Ministerstvo kultury.